navazovánie, -ie n.; k navazovati
navazování amuletů k dosažení kouzelných účinků: non quesivit [mulier] delusionem čáruov aneb nawazowanie dyabolicam RokMakMuz 363b; ba ještě toto činí to přátelstvo: když dietě mateři postuoně aneb přietel milý, aniť rouče žehnánie, nawazowanie, čáry RokPostA 141a (~B, ~K). – Srov. návaz, navázanie, návuz 1
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
navazovánie, -ie, neutr., uvazování amuletů, Amulette: (lidé) se hned vrhau k žehnáním, k nawazowanijm RokycPostKl. 346b. Srov. návuz.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
navázanie, navazovánie, -ie n. navázání, navazování amuletu k dosažení kouzelného účinku
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.