navazovati, -uju, -uje ipf. (pf. navázati)
1. co, čeho kam [na povrch] navazovat, přivazovat, vázáním připevňovat něco; [o větším množství] navazovat něčeho: ale jich [Židů] pokrytí mistři, hledajíce chvály lidské, činiechu sobě tkanice široké a na ně nawazowachu ostrého trnie MatHom 344 ligabant; vzkládají aneb nawazugij [pokrytci] lidem břemena těžká a neunositedlná JakPost 127b; ty plíce…nawazowati na hlavu těm, ktož se zbláznie LékFrantA 60b; někteří sádla zaječieho svrchu nawazugij LékFrantC 174a
2. [o vyznavačích čárů] navazovat amulety k dosazení kouzelných účinků: quid tunc dicemus o čarodějníciech, o kúzedlníciech, o hadačích, vohadačkách, ješto lekují a nawazugi RokMakMuz 149b. – srov. návaz