1. nalezený, získaný nalezením: máti pak tajieci milčí, cútieci obáč zub vilčí v tom svém nalezeneͤm synu LegJidD 1b 18; v jedněch starých knihách na vzchod slunce nalezenych PasMuzA 171; drží li kto [ve snu] meč nalezeny, potká ho radost BřezSnářM 103a quem invenit; ║ stý a osmý rozdiel praví o temném údolu… a o zlatu a o střébru tu nalezenem CestMandA 216b se nalézajícím

2. nabytý, získaný, dosažený: quesita nalezene vel dobyté věci MamKapR 43b (Eccl 2,21: nálezku BiblDrážď, nábytek ~Ol, což nabyl ~Praž, dobyté věci ~Lit, ~Pad); habiti nalezeny Slov Muz XIV E 14, 489

3. (od koho, kým) vynalezený, vymyšlený, objevený; [od lidí] pocházející: Tiberius svrchovanými léky a mastmi neduživá střeva uléčiti pilen bieše, ale ovšem nalezeného lékařstvie nepocítil jest vskutku VeronU 27 ed. illatae curae; právo zemské české jest dávno nalezene, ještě od pohanstvie, a najviece od Přěmysla Oráče DubA 1a; spravedlnost jest troje: jedna zamyšlená aneb pokrytská, a tať záleží na chování zákonův a práv lidmi zamyšlených, nalezených a ustavených JakPost 178b; znamenie od lidí nalezené JakVikl 182a introductum; že sú mistři mnozí… kacířstvie nalezači a nalezeného obranitelé AktaBratr 1, 203b; žádná ustavení svatých otcův…nebo vydání od lidí nalezené má držáno býti BřezKron 404 inventa; zlaté lékařství, nalezené od výborného mudrce Alexandra Apat 27a

4. jur. [nález] ustanovený, vynesený: a s tiem váš dobře nalezený nález potvrzujem tiemto listem ArchČ 4,346 (1404); a tak vašeho dobře nalezeného ortele potvrzujem tiemto listem TeigeMíst 1,293 (1413); ipsorum expertacionibus… factis ac dispositis et exquisitis (nalezených gl.) sine nocumento civitatis annuere deberemus ProkPraxD 117b; myť ve jméno božie ortele vašeho jakožto řádně nalezeného a řečeného podle práva našeho potvrzujem ArchČ 18,406 (1462); ║ tento úředník [zemský písař] nemá býti v nalezenych soudiech DubF 79a (v nalézaných ~B, ~E, nálezných ~ArchČ) v nalézacích soudech