naháč, -ě m.; k nahý
1. naháč, nahý člověk: nudipes bosák, nudus nahacz KlarGlosA 1208 (De nominibus personarum); miesto svatých panen umučenie malují [lidé] bláznivých panen frejovánie a nahaċow nepoctivých HusVýklB 37b; protož kde jest bylo vzéti rúcho nevinnosti tomu pokolení již tak nahému a hanby plnému? Otec všech milosrdenství tomu nahacžiowi ještě obmyslil rúcho ChelčKap 38b; nudulus…‚id est ex toto nudus nahacż VodňLact O8a
2. příslušník středověké sekty mrskačů, flagelant: blud starý…toho léta [1259] do Čech přijide: Nahaczi pojidechu a všecku zemi projidechu. Ti chřbet obnažiece biči sě tepiechu DalV 90,5 (~C, ~L) blose leut (var.: die pusserer); anno Domini 1259 mrskači et nahaci, pighardi terram Boemiam visitaverunt Kron PDČ [7],10
3. příslušník české sekty adamitů (v 15. stol.): praví pikharti a Naháċy nic nevěří AktaBratr 1,319a; také to léto [1455] po vrbí, po lukách aneb v žitech běhali nahacži, ješto ženám a dievkám překáželi a je strašili LetKřižA 206; Adamiani sunt heretici, qui nudi orant et nudi inter se mares et femine conveniunt…Nahacżi VodňLact A6b; cinedus et cinicus…nestydatý jako pes, jako jsú v Čechách nahacżi byli, obývajíce s ženami zjevně a nestydatě jako psi VodňLact E4b
4. jm. osob.: Nahacz NekrKrumlMin 220 (1369); Naháč ArchČ 17,419 (po r. 1494)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
naháč, -ě, masc., ein Nackter: nahacz nudus Prešp. 1124. — Adamita: bláznivých panen frejovánie a naháčóv nepoctivých HusE. 1, 77. — Flagellant: nahaczy tehdy pojidú…, ti svój chřbet obnažiece biči tepiechu DalC. 90.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
naháč, -ě m. naháč; flagelant; adamita
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.