nabiti sě | StčS | MSS |

nabiti sě, -b̕ú, -bie pf.; k nabiti

koho (gen.) nabít se, natlouci se někoho, silně zbít, ztlouci někoho: Nabiw sě jie [švec ženy] … i vecě HradSat 127a; mne sě nocí řetězem nabila PasMuzA 152 (~Kal) me hac nocte graviter verberavit; tehda sě jie [Eufemie] po líci nabiwſſe do žalářě ji opět vedli PasMuzA 490 (~Kal) durissime caeditur; zjevně sě nás nabywſſe, neobvinněné lidi římské, vsadili sú v žalář BiblOl A 16,37 (~Pad, zmrskavše nás ~Praž) caesos nos

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nabiti, -b’ú, -bieš dok. (čeho) pobít, pozabíjet, naporážet (větší množství dobytka); nabiti sě (koho) nabít se někoho (mnohým bitím potrestat), silně zbít
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2018, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2018, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2018, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 11 lety, 11 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.8
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web je podpořen projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081
„Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku“ (akronym RIDICS) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.