|
|
|
lest, lsti f. sr. stsl. lьstь 1. jaká lest, úklad, léčka, záludné chování n. myšlenka směřující k oklamání někoho; též fig.; „pod(e) lstí“ lstivě; „beze lsti“ skutečně, opravdu, bez snahy o klam;„beze lsti“ řádně, poctivě, bez postranních úmyslů „lest skládati“ o kom, proti komu; „bráti lest“ o čem; „lest ukládati“ proti komu, o kom; „lest klásti“ o kom ap. oklamávat někoho 2. lstivost, záludnost 3. zř. závora se zámkem, zařízení zamezující svévolnému proniknutí do domu Sr. nelest, přělest, slovolest, gryf², fortel 2, lákava, oklamánie 2, přěludstvie 2, přělúźenie 1, zásada Autor: Hana Kreisingerová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 30. 4. 2024). 
lest, lsti, fem., List; stsl. lьstь fraus, dolus. — Jenžto neučinil lſti dolum ŽKlem. 14, 3; (rtové) ať nemluvie lſti dolum ŽGlossKlem. 33, 14. — O tom (Ctiradu) sě jěchu bráti leſt DalC. 13, klásti lest DalJ. z rkp. V a L tamt., lest o kom bráti. — O ňemž jsmy kladli leſt Hrad. 12a, lest (o kom, proti komu) klásti, sklásti, složiti; (Durink) o svém pánu leſt kladieše DalC. 21; kladli sú o mně leſt insidiati sunt mihi Ol. Job. 30, 13; jazyk tvój skladl lſty dolos ŽWittb. 49, 19, lſti ŽGloss. tamt.; skladem ť leſt proti krvi bližnieho Ol. Prov. 1, 11. Ezop nic nevěděl o lſti, kterauž oni složili byli o ňem Ezop. 28a; Ezop o lſti složené nic nevěda tamt. — Ústa pilna sú… lſty dolo ŽWittb. 9, 7 (28). — To vám beze lſty povědě DalC. 4., beze lsti, pravdivě, upřímně; chci vám beze lſty raditi tamt.; beze všie lzſti sine ulla fraude HomOp. 152a. — Jeho leſt dolus ŽWittb. 31, 2; ŽKlem. tamt.; leſt fraus Prešp. 23; leſt iniquitas ŽKlem. 26, 12; lest calumnia Veleš.; silná leſt livor MamA. 27b, Anon. 4b; łeſt Br. Jer. 14, 14, łſti t. Jer. 23, 26; we lſti ŽWittb. 23, 4, a odchylně: w leſſti cum dolo Mus. 1. Mach. 16, 15; starými leſtmi Otc. 3b, těmi lstemi naplnili sú miešky své HusE 3, 194; o dievčích leſtyech DalC. 12, lstech DalJ. tamt. z rkp. V a Ff. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lest, lsti f. lest, úklad, úskok, léčka: lest (o kom, proti komu) bráti, klásti, sklásti strojit, nastrojit úklad; beze lsti bez přetvářky, upřímně; závist: pro našich nepřátel lest k závisti Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
lest f.; — lest složiti o kom = úklad nastrojiti komu Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|