lepý, adj. slušný, krásný, dobrý, schön, gut; stsl. lêpъ aptus, decens, pulcher, kompt. lêplij. Z koř. lьp- adhærere Mikl. Etym. Wtb. 178. Význam dobrý je pravidlem v kompt. a superl.: k dobr, dobrý je kompt. lepí, lepší, superl. najlepí, najlepší, a taktéž je adv. dobřě — lépe, najlépe. — Čistým vel (l)epim venusto vultu Greg. Pro jeho tvář lepu Otc. 70b. Oslabený život ovšem na ženě nenie lepy LékA. 90a. (Dcery) lepe filiæ eorum compositæ ŽGloss. 143, 12. lepy decorus Ol. Cant. 1, 15. — Naylepſſye (t. kronika) na Boleslavi byla DalC. III; nalepſich… mistruov padesát Kat. 1455. — lepſſy jest den melior ŽWittb. 83, 11; lepſſye jest milosirdie tvé melior t. 62, 4. — Což dobrý skutí živě, to zlý na sě potkna lživě vezme to, což nezaslúžil, jehož lepſſij bude n’úžil AlxB. 8, 43. lepſſy jeho sě zamútichu optimates Pror. Dan. 5, 9. (Alexander) zástupy lepſym poruči AlxV. 383. Ni ť bych stráž tvój býti žádal, bych ť sě co lepſſieho nadál AlxBM. 3, 27. — Měřiti, co duši dobro, co lepſe, co naylepſye, to-li jest lepſe čili ono Alb. 15a. Poznati, co dobré a co lepſye a co naylepſye…, žádati lepſyeho…, naylepſye milovati t. 72b. Maria przyenaylepſy částku zvolila t. 84a. — Málo jich jest, by… opravili svuoj život w lepſſie Kruml. 344b m. v lepše, in melius. Kdy se lepſſie kto naděje, nalit atd. Vít. 32b var., t. j. lepšě, lepšího. Králiu! co svě sděla, v tom sě svě lepſe domněla, mniece, ž’ by ť sě to sľúbilo AlxBM. 1, 18. Vida, že jeho menší… lepſſe docházejí než on ŠtítPař. 86b. By n’udatní lepſich zřiece byli také lepſſiu chtiece AlxB. 8, 29, t. j. lepšiu, lepšímu; když sě kto lepſſy naděje, nalit jemu smrt přispěje Vít. 32b; taký vieru drží, náději má v boze k lepſſy, zlého pyče… Štít. ř. 192b. — Čím tento neb onen lepij jest tebe ŠtítVyš. 3b, jsem lepí koho, nč. než kdo; lepí jest pokorný purného Ol. Ekkl. 7, 9; dobrý ť jest každý stav i každé řemeslo…, kakž koli lepſſe j’ jedno druhého Štít. uč. 79a; jakož duše lepſy jest těla, tak lepſſe j’ duchovné sbožie než tělesné Štít. ř. 67a. — Kdož panuje nad svú myslí, lepij jest nežli ten, ješto silú města dobývá Štít. ř. 129b, jsem lepí než…; lepy mohutý sedlák než vládyka chudý Štít. uč. 97a; (vizina) lepſy bude než kozina Mast. 4a; lepſſy ť jest pokorná žena než hrdá panna. Štít. uč. 36b; jest lepſſe poslušenstvie než která obět Štít. uč. 71b, t. 120b; dvé dobré lepſſe jest než jedno t. 157a. Duchovné a věčné lepſſe jest než tělesné ŠtítVyš. 38a; lepe jest rané tele než raný pán t. 32b. — Lepy jest sám (Alexander) umra za ny, než to hoře spadne na ny AlxV. 2364, lepí jsem umra, = nč. lépe by bylo, bych umřel, n. lépe bude, když umru atp.; (Alexander) lepi sám jest umra za ny, než ta ztráta spadne na ny AlxH. 10, 30 (místa stejná); lepij sem za to život dada, než bych sě tobě pronevěřil Štít. uč. 104a; ktož nepřijme (svátost) duchovně, byl by lepy i svátosti nepřijímaje t. 32b. — Ti (lidé, kteří při mši nenábožně se chovají) by byli lepſe doma Alb. 90b, lepí jsem doma, = nč. lépe by bylo, bych byl doma. — Ktož by nepokorně chudobu trpěl své rozdada, ten by lepy byl, by byl nikdy nerozdával Štít. uč. 141, byl bych lepí, bych… = nč. bylo by lépe, bych…; byl by lepij, by sě dřéve byl rozmyslil ŠtítVyš. 32b. — Než sě jich (svých lidí) otvinu, Lepy sem, ž’ ot nich pohynu AlxBM. 4, 6, lepí jsem, že… — Adv. lepě, kompt. lépe, stsl. lêple. leṗe by bylo ŠtítOp. 36a. Čím kto jej leepe slyší Štít. ř. 175a; leepe, leepe ν manželstvě píti asa čistú vodu t. 84b; leepe přielišnost takých věcí obřezati t. 38a. Inhed zvítězíš lepe, než s’ kdy zvítězil Pass. 282. Bóh naylepe to vie AlxBM. 3, 40. Velím lepe mi jest čistým srdcem modliti sě než ústy Alb. 65b; lepe mi jest, ež já umru t. 50b; že by bylo jemu lepe, by sě byl nenarázal tamt. 52b, — (Maria) lep umřieti súdieše Hrad. 30b, lép’, z lépe; i zdali nenie lep z dřěvěné řěpicě do sytosti píti, nežli atd. Kruml. 355b; který (stav) se naylep hodí Štít. uč 98a. — Aby mohli… boha lepezz lepezz poznávati ŠtítMus. 1a, lépež lépež, = lépe a lépe; čistiec sě den ode dne lepezz lepeż t. 15b. — (Apollonius) lepiegi pléše Apoll. 136a, novotv. lépějie m. lépe; že ť bych lépegj neposlaužil Barl. 2, 3.

lepý (kompar. jm. lepí, slož. lepší) adj. krásný, slušný; dobrý