kupa, -y f.
sr. střlat. cupa
1. číše, pohár, nádoba zvl. kuželovitého tvaru sloužící k pití
2. čeho (trávy) kupa, hromada kuželovitého tvaru
V některých dokladach nelze odlišit od lexému kopa. K vývoji kvality kořenného vokálu sr. F. Martínek, Lexikum staré a střední češtiny v diachronním pohledu (na příkladu variant „kopa“ – „kópa“ – „kuopa“ – „kůpa“ – „kupa“). In: Varia XX., Bratislava 2010, s. 405–410. Sr. kopa
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 1. 5. 2024).
kupa, -y, fem., nádoba jistá jakožto míra, Kufe, střlat. cupa. — Duas kuppas salis singulis annis accipiet Reg. III, 1332. — Srov. kópa.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².