kožuch, -a/-u m.
k kóžě
1. kožich, svrchní oděv zhotovený z kůže n. podšitý kožešinou; též fig.
2. stažená zvířecí kůže, kožešina (sr. ESSČ s. v. „blána“ 1)
K 1: sr. blána 2. – Dolož. též jako vl. jm. osobní.
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 5. 2024).
kožuch, kožich, -a, -u, masc., Pelz; stsl. kožuch. — coſuch de liſca (z lišky) ABoh. 40a. Běliznový kożich HusPost. 111b, Kus kozychu Chir. 197a. — kozuch pellicium BohFl. 523, kozich též Prešp. 1783.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².