komorní adj.
komorný adj.
k komora
1. (o dveřích) (ve funkci gen) místnosti („komory“ 1, n. 2)
2. (o sklepu) jsoucí „komorou“ 3, uzavíratelnou místností k uskladnění věcí
3. (o sluhovi) osobní, sloužící v „komoře“ 1
4. (o vozu) krytý, opatřený boudou, „komorou“ 5
5. (o poplatku) odváděný, určený úřadu spravujícímu majetek panovníka n. vysokého církevního hodnostáře („komoře“ 7)
6. (o majetku) jsoucí součástí soukromého majetku panovníka n. vysokého církevního hodnostáře („komorou“ 8)
7. (o zisku) plynoucí ze soukromého majetku panovníka n. vysokého církevního hodnostáře („komory“ 8)
8. (o písaři) pracující u úřadu spravujícího majetek panovníka („komory“ 7) n. u komorního soudu („komory“ 9)
9. jur. súd komorní komorní soud, „komora“ 9, soud vyřizující zvl. záležitosti týkající se zájmů panovníka
Sr. doživotný, komňatný, komornič, komorničský, komorníkový, plat holý s. v. plat, platný 1–3, podkomorní, podkomorský, špižierní
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 5. 2024).
komorný v. komorní
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 5. 2024).
komorní, -ný komorný, adj. z komora, Kammer-. — Dvéře domové i komorne GestaBřez. 91a; té almary u dveří komorniech KolB. 69a (1497), dvéři komornie. — A co v tom lichvy jest, ješto komornie platy kupují ŠtítPař. 110b, komorní plat, důchod, Rente; kúpil-li by mlýn anebo vinnici a plat komornij anebo doživotný Pr. pr. 261. — Komorní súd srov. komora.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
komorný adj.; — k. klíč = klíč od komory
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.