jam, *jamo, -že jamže, *jamože, -ž jamž, *jamož, -to jamto, *jamoto, -koli jamkoli, *jamokoli, adv., conj., kam, quo, wohin; stsl. jamo quo. Je významu relativního, z km. je-, jenž, proti interrogativnímu kamo, z km. ko-, kъto, kto; ale časem zaniká a nahrazuje se interrogativem kam. Jest archaismem již ve stč.; znělo původně jamo (jak se dosud slyší v nářečí hornoostravském), ale plný tento tvar zde nedoložen. Táhne se ku příslušnému výrazu demonstrativnímu; tímto jest buď tamo, tam, někdy výraz jiný, někdy demonstrativum ze souvislosti domyšlené. — Jakžto trest, iam vietr pochýlí, tam taký člověk sě schýlí AlxBM. 6, 17, jam-tam. Tam stezka, yamz pokážiu vem ŽWittb. 49, 23. Doveď mě tam, yamz si dovedl (lotra) ML. 5a; gyamzto já jdu, tam ty nynie přijíti nemóžeš t. 4a. Déšč tam splynu, yamz on (Ježíš) chtieše DětJež. 6a. Tam je uvede dar božie milosti, yamzz sú byli upřeli úmysl Štít. ř. 60b. Ktož nepójde tam, yamz jmá jíti t. 173b. Ó kak by to dobře bylo, bychom tam již všichni vešli, yamź jest nás již stránka vešla ŠtítBud. 103. — Každý iams mohl utekli ApŠ. 113. Beř sě, yamz chceš Pass. 361. Svatý Augustin do Mediolana poslán, yamſto přišed jeho (s. Ambrože) kázanie rád poslúchal t. 463. Mnozí zhynuli a nedošli, yamz mienili Štít. ř. 187a. Smrt trpočí je, yamz oni nechtie Štít. uč. 153a; (někteří) nejdú rádi s tohoto světa, ale smrt trpočí je bez jich dieky, iamz oni nechtie Kruml. 344b. Ješto mi sě oko vzhledí, yamz bych nechtěl ŠtítBud. 110. Poslal je (Ježíš apoštoly), yamze jíti jemu bieše quo erat venturus EvVíd. Luk. 10, 1. yamzto když byl přišel Josef quo Mus. Gen. 46, 29; yamzto když byl vstúpil t. Ex. 19, 20. Veď lid tento, yamżto sem mluvil quo locutus sum Ol. Ex. 32, 34. — Cěstu, yamz sě béřete viam et iter, quo pergitis t. Súdc. 18, 6. Šedši k tomu miestu, yamſto jiej anděl jíti kázal Pass. 473. I přišel jest Jeremiáš na to miesto Tophet, yamzto ho poslal hospodin prorokovat Pror. Jer. 19, 14. Přiblížichu sě k hrádku, yamzz jdiechu EvOl. 266b. Do Jessen, yamżto když byl přišel Josef atd. quo Ol. Gen. 116, 29. Na vrchu (hory), yamżto když byl vstúpil Mojžieš etc. t. Ex. 19, 20. Očima je (pohřebníky) provodichu, yamz najdále viděchu Vít. 41a. — Abychom, odtud vstanúc, yamz jsme vpadli, počeli jíti ŠtítMus. 82b, za to ve ŠtítOp. 85a: Chce ť bóh, abychom odtud počeli jíti, kamž sme vpadli. Kamož ť jedno on (kůň) poteče DalC. 4, za to v DalJ. podle rkp. V: jamž ť jedno on poteče. — Chtěl bych s tobú jíti…, yamz by ty mi kázal koli Rúd. 11b, jamž-koli. — yamz Alb. 14b, yamzzto Ol. 2. Reg. 15, 20.

kamož, -koli kamož-koli v. kamo a -koli.

kamž, -koli kamžkoli v. kamo a -koli.

koli, adv., z kmene zájm. ko-, jako jeli a toli z km. zájm. je- a to-; stsl. koli quando, aliquando, -cunque. — I. Samostatné koli mělo by míti význam tázací, ale tomu není dokladu. Vyskytuje se jen u významu neurčitém kdysi, někdy, einst, einmal, je. Čstný muž, ostav koly s Kateřinu sám jediný, povědě k nie atd. Kat. v. 452. Chci ť (praví poustevník Kateřině) tu radu dáti, ač mne budeš poslúchati, ež jej (t. Krista) i s matkú ohládáš koly, jakž ty sama žádáš t. v. 628. Jakož bieše pomstil (bůh) koly těch tří dietek, jěž u peci Kaldei chtěchu užéci…, takež koly … pomstí svatéj Kateřiny nad nevěřúcím pohanstvem t. v. 2897—2918. Ac si nullam umquam læsionem pertulisset, koli Greg.; si quid vero umquam non diceret, koli Greg. — II. Připojeno k některým příslovečným výrazům jiným, často v podobě sesílené koli-v, koli-věk, kolvěk, -věč koli-věč, kolvěč. 1. K zápornému ni-, v. nikoli; toto je vlastně = ni-kdy, non umquam, pak vůbec zápor sesílený, = ne, nijak. Z chlapieho řáda nykoly ijednoho v čest nevoli AlxV. 212. Zpytáci byli řekli, nikoho sě nebáti, kromě českého krále, toho nycoly nedočakávati DalC. 82. Mimo ň (mimo něj, boha) nykoly má mysl jiného nevolí Kat. v. 2690. Kdyš chtíše vojsko přeplúti, nikoli nemožíše Alxp. 95. — 2. K ač, v ačkoli quamquam (z doby pozdní): Ačkoli mnoho máš kauzedlníků svých Br. Jg. — 3. K demonstr. tehdy, v tehdy koli; vlastně tunc umquam, stlačeno ve význam tunc demum. Tehdy kolis (= koli s’) zpomanuv podčěšie… tunc demum Ol. Gen. 41, 9, tehdy koliſs Lit. tamt., tehdy kolyſſ Mus. tamt. — 4. K relat. vňuž, ve vňuž koli; vlastně sicut umquam, sicut quando, stlačeno ve význam sicut. Inhedž sě velblúd přěvrátí, wnus koly když sě vyvrátí javor ot moci větrové AlxB. 3, 6. Tak sě běčhu tvidě sněli (t. obojí bojovníci), wnus by koly z firmamenta všěcka čtyři elementa chtěla sě vydřieti z kořen t. 2, 24. — 5. K relat. jako, jako koli, vlastně sicut umquam, stlačeno ve význam ex quo, simul ac, cum (?). Ach, vece (umírající bohatec), hubené sbožie…! jáz sem sě s tobú rád obchodil, gakz sem sě koli narodil…, a již musím svú duši pro tě dáti Hrad. 141a. Iakzto koly vlk zamrlý, za nímž lační šťenc(i) tekú… (vazba přechází v anakoluth) AlxV 1412. — 6. Připojeno enkliticky k slovům významu vztažného, který tím se mění ve význam neurčitý ve smyslu -cunque, -libet atp. Na př. kto-koli: tuto mast činil mnich…, ktos (= ktož) jie z vás okusí koly, vstane atd. Mast. 174; — čso-koli: czoz koly wiek učiní quæcunque faciet ŽWittb. 1, 3; když kto (na mém pozemku) činí czozkolywyek bez mé vóle Rožmb. 290; cſoz kolywyek zamane AlxŠ. 4, 11; (dievky) czoz koly wyek činiechu, mužských srdec neuměkčiechu DalC. 15; jemuž úsilno nenie učiniti czoz chce koly Kat. v. 1292; o jětí koně neb czoz kolywyek Rožmb. 209 (což, v starém významu gen. = čehož); czozkoli dotkne nečistý quidquid Ol. Num. 19, 22; kteráž sě dotkne czozkoli quidpiam tamt.; zacz koly wyek dlužen Rožmb. 118; když súdce zle súdí protiv právu pro bázn neb pro lakomstvo, neb pro přiezen nebo nepřiezen, nebo procz koly wyek takového Štít. uč. 80b; — jenž-koli: vlasti, giez si koly učinil quascunque ŽWittb. 85, 9, gez si koli učinil ŽGloss. tamt.; gehoze coliuek diela činíš cuiuscunque opera facis HomOp. 152a; — který-koli: cterizkoliuek quicunque tamt.; w teriz (sic) qoliuek den in quacunque die t. 130a; w kteryz koly den in quacunque die ŽWittb. 101, 3; w ktery koly wiek den tamt. 137, 3, w kterizkoliwiek den ŽKlem. 101, 3; w kterziz (sic) kolwyek den ŽPod. 55, 10; kteryz koliwiek tě truditi bude quicunque Koř. Mat. 5, 41; smrt kterazzkoli Ol. Sap. 4, 7; (k) ktereys koli přídú škodě AlxBM. 4, 11; w kterey kolwyek nemoci Kat. v. 3353; kterzyz kolwyek pamatují ROl. 134a; všěckna, kteraskoli chtěl jest, hospodin učinil omnia quæcunque voluit ŽKlem. 134, 6; národové, kterezskolli učinil quascunque t. 85, 9; — kteraký-koli, (-věk) kteraký-koli(-věk): (páni), jenž kterakezkoliewiek .. úřady od krále držie Mill. 62a; — kaký-koli: svatý Augustin, což kdy kakichkoliwiek nesnadných knih četl, sám od sebe nikým nenaučen všecko rozuměl Pass. 461; kak(e)ż koli dary jiné quæcunque dona alia Ol. 1. Mach. 15, 5; — jaký-koli: vše utěšenie…, gakez koliwiek sama chtěch Hrad. 54a; dary yakezkoliwiek Mill. 62a; — kolikokoli: koliko kolivěk hřiechóv smrtedlných učinila jest dušě, s toliko smilníky diábly sesmilnila jest HusE. 3, 202; kolikokoliwiek jich biechu quotquot Pernšt. Skutk. 4, 6; kolik se jí (rolí) koliwiecz kop záhonuo vyčte KolČČ. 127b (1550); — koliko-krát-koli (věk) koliko-krát-koli(věk): kolikokrat koliwiek jemu o tom myšlenie na srdci padne Kruml. 251b; kolikokrat koliwiek sě kochají, tolikokrát hřěšie t. 251a; obláčí sě, kolikratzkolywiek které hody slaví quotiescunque Mill. 61a; — kako-koli quamquam, nč. jak-koli: (k)acoſcoli i prokniemu málo dáno jest (t. malá částka svátosti oltářní) věrnému, všako cěle jest privniemu, cělo dáno i druhému Kunh. 148b; kakozkoly i každému málo dáno jest věrnému, avšak cěle jest prvému, cěle dáno i druhému Modl. 134b; jmá ť také (mistr) drahé masti…, jimiž nemoci všeliké, rány kakoſ koly veliké zacělí Mast. 61; jim (Čechům, když se tázali, koho by za knížete vzíti měli) Libuše odpovědě řkúc: To vám beze lsti povědě, kak koly ste mě uhanili, když ste mě tak potupili DalC. 4; (Alexander) obrové srdce jmějéše, kakz koly děťátko bieše AlxV. 308; kakz koli rozliční známí matku boží těšiechu Krist. 30a; kakz jest kolwyek tvá vina, však ť chci všecko odpustiti Kat. v. 3183; otpustíš lidu svému kazzkoli hřiešnému quamquam Ol. 2. Par. 6, 39; — kterako-koli: kterakz koly by nečil toho Brig. 5; — kde-koli: proto sě Němcóm české báby smějiechu, neb kdez koly jě uzřiechu, Hynkem Dubským jě strašiechu DalC. 93; kdekoly (sem) sě stavila, tu sem v hřiešiech vždy bydlila Vít. 2a; — kamo-koli: kamoſkoliwyek sě obrácu quocumque Túl. 30b; kam sě kto obráti koly, (b)yly zbitcóv hory, doli AlxV. 1745; (Alexander) kam sě koly obrátieše, tu na všě strany vidieše, kdešto vina, žita ktviechu… AlxV. 685; a ješče kam koly z jejie (Kateřinina) těla kosti budú přeneseny…, z těch sě… i dnes potí olej svatý Kat. v. 3491; kamzkoly chtie Mill. 41b, kamz sě koly obrátí tamt.; — kady-koli: (Peršané) kadyz koli hnáchu, jakžto mhla bieše ot prachu AlxV. 1382; — kudy-koli: uslyšíte divóv mnoho, co jest činil (sv. Prokop) v českéj zemi i… v jiných zemiech kudy koli Hrad. 1a — kdy-koli: kdizkoli duch zlý nadlapieše Saula, David vzhudieše quandocunque Ol. 1. Reg. 16, 23; kdyzzzkoliwiek tu milost obmyslím Kruml. 272a; kdy chtí koli MudrA. 28b; — -koli několikrát: czoz koliwiek činí (člověk) komu koliwiek i kdy koliwiek Kruml 117b; tu pečet on (komorník) má vždycky mieti, kdyż koli pohoní, kohoż koli anebo iakeeż koli právo vede VšehK. 80b.

který-ž, -koli který-koli, -věk který-věk v. který a koli.

koli adv. kdysi, někdy, jednou; zápor. nikoli nikdy má později význam zesíleného záporu vůbec: z chlapieho řáda nikoli ijednoho v čest nevoli. Jako značně ještě samostatná druhá část se spojuje koli, zesíl. koliv, kolivěk, kolvěk se zájmeny a zájmennými adv. a dodává první části význam neurčité alternativnosti; srov. čsožkoli-(věk), čsožkoli, čsožkolivěk, kamožkoli aj.