kohút, -a/-u m.
kohout, samec kura domácího
Dolož. též vl. jméno osobní Kohút. Sr. kokeš, kokot, kur
Autor: Andrea Svobodová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 26. 4. 2024).
kohút, -a, masc., kohout, Hahn; srov. stsl. kokotъ gallus. — Kokot neb kohut a slepice gallus et gallina RVodň. 269b. (Žena) jeden kohut pekla ROlC. 278a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².