duch, -a, -u, masc.; stsl. duchъ, halitus, spiritus, z koř. pův. dhu̯es-. — Dech, Hauch, Athem. duch halitus Otc. 126a; duchu mého halitum Ol. Job. 19, 17, duch flatus BohFl. 33; had duchem svým žha flatu Ol. Deut. 8, 15. Jedva duchu popadám Štít. uč. 154a, ustalý, že jedva duch popadá fatigatus Lact. 13a, popadati duchu, dech. Voda teplá… wonný duch činí Háj. herb. 2b, vonný dech; duch libý v austech t. 222b; mastix činí dobrý duch v ústech t. 25b; (to koření) dobrý duch a prostraný k mluvení činí Chir. 263b, dobrý dech; jedovatá zvieřata ſmrdutym duchem dýchala Kruml. 404b, smrdutým dechem; duch ſmrduty flatus Otc. 126b. Pak-li (člověk) příde k věku starému, hlava sě jemu třese, duch smrdí, tvář se vráská HusE. 3, 110, dech zapáchá; také ť obecně těm lidem duch z hrdla ſmrdy Chir. 179a; komu… z úst duch ſmrdij Háj. herb. 28a. duch zly ApatFr. 77a, zápach. — Podul duch tvój spiritus ŽWittb. Moys. 10, Thalhofer: dein Hauch. Vypusti duch tvój emitte spiritum t. 103, 30, Thalh.: deinen Athem. Otejmeš duch jich spiritum t. 103, 29, Thalh.: ihren Odem. Kam pójdu ot duchu tvého a spiritu tuo ŽKlem. 138, 7, ŽTruh. tamt., ŽWittb. tamt. — Ot vdechnutie duchu hnyewu tweho ab inspiratione spiritus irae tuae ŽKlem. 17, 16, ot dýchanie duchu hniewu tvého ŽWittb. tamt., od wzdeſſenye ducha tvého ŽPod. tamt., od vání ducha hněvu tvého Bible 1857, tamt.; w duchu rydanie tvého in spiritu furoris ŽWittb. Moys. 8, Thalhofer: vom Wehen deines Grimmes; w duchu náhlém in spiritu vehementi ŽWittb. 47, 8, Thalh.: im Sturm; jde najprv duch hrozny, hory a skály převracuje BrigF. 1a, duch hrozný, bouře; duch burzie spiritus procellarum ŽWittb. 148, 8, Br.: wjtr bauřliwý; duch wilny spiritus procellae ŽWittb. 106, 25, Br.: wjtr bauřliwý, Thalh.: Sturmwind; duch wylnyeny spiritus procellarum t. 10, 7, duch wlny ŽPod. tamt. — duch *spira, zrak visus atd. Prešp. 1252 v kap. de motibus corporis. — Duch, Geist. Aby člověk byl ze dvého k sobě nepodobného, z těla a z duchu ŠtítBud. 90. Podlé duchu qui secundum spiritum sunt Koř. Řím. 8, 5 (proti secundum carnem tamt.). (Svatý Jan) prvé přijal duch bozy než duch czlowieczy Pass. 279, duch boží (akk.), duch člověčí. Potom vlil bóh světlo duchu proroczyeho tomu Nathanovi Štít. ř. 224a, ducha proročího. Hospodin pokorné duchem spase humiles spiritu salvabit ŽWittb. 33, 19, ſmuttneho duchu wzdrawi ŽKlem. tamt. Nevíte, čího jste duchu cuius spiritus estis Br. Luk. 9, 15, kterého jste duchu Koř. tamt. duchem najvyšším ſtwirdy spiritu principali ŽWittb. 50, 14. Ani jest w duchu jeho lest in spiritu ŽKlem. 31, 2. Kam pójdu ot duchu tvého, a kam ot obličie tvého poběhnu a spiritu tuo ŽWittb. 138, 7; kam pójdu ot duchu tvého ŽKlem. tamt., ŽTruh. tamt. Ot duchu piſſnoſti uchovaj ny, hospodine ŽKlem. 138b. An má ducha němého spiritum mutum Koř. Mark. 9, 16. duſſe zlý a nečistý OtcB. 52a; zly duſſe Pass. 452; gdešto zlí duchowe bydlé ApŠ. 67. Položím duch mój spiritum Koř. Mat. 12, 18. V tvoji rucě porúčějiu duch mój spiritum meum ŽKlem. 30, 6. Nebo rozhorčili sú duch jeho exacerbaverunt spiritum t. 105, 33. Otneseš duch jich auferes spiritum ŽKlem. 103, 29, otejmeš duch jich ŽWittb. tamt., Br.: odjímáš ducha jejich; jenž otjímá duch kniežěti ŽWittb. 75, 13, jenž otnášie duch kniežat ŽKlem. tamt., Br.: odjímá ducha knížatům. Neroďte duchu pohašovati Štít. ř. 237b. Navrať jiej duch jejie Hrad. 44a. A duch prawi obnov v mém životě spiritum rectum ŽKlem. 50, 12. Skrzě tvój ſwaty duch Modl. 21a. — Bóh deus…, duch spiritus, angelus anjel Prešp. 4; duch spiritus Nom. 62b. — Jednostajne vel gednyem duchem unanimiter Anon. 7b, jedniem duchem. — Neroď sě honosně výšiti geſſytnymy duchy vanis spebus Mus. 2. Mach. 7, 39. — Mám pomocníka ducha ſwateho Pass. 285, svatý Duch; naplňen ducha ſwateho t. 127; od ſwatheho ducha a spiritu sancto HomOp. 152a; z duchu ſwateho EvBočk. Jan 7, 39; Duſſie ſwati bože, smiluj sě! ŽKlem. 136a; dar zzwatheho ducha svD. 49; dar ducha ſwateho Modl. 140a, t. 141a; den ducha ſuatecho CisMnich. 98a. — Svatého ducha kořen, kořenie v. kořen, kořenie.

kořenie, -ie, neutr., koření; kollektivum k subst. kořen. — Bývá za jeho plurál, kořenie = kořeny, radices: vinnici z Egypta jsi přinesl… i rozsadil jsi korzenie jejie plantasti radices eius ŽWittb. 79, 10, korzenye jejie ŽKlem. tamt., korzenye jejie ŽPod. tamt.; u duba, jehožto korzenie ješťe znáti Comest. 24b; korzenye jeho (t. stromu) utvrdí sě radices eius densabuntur Ol. Job. 8, 17, kořenie se zahustí BiblN. tamt.; obykl vól trávu až do korzenie trhati usque ad radices Kladr. Num. 22, 4; stali sú (židé) u kořenie hory ad radices montis Kladr. Ex. 19, 17; korzenij vypustiti radicare Lact. 224b; rozpust korzenye mitte radices Ol. Sir. 24, 13; vyrýte z srdce všecko korzenie úfanie v sě ŠtítBud. 129. — Tu pak mívá při sobě i adj. v plur.: kořen rozdělený má mnoho drobných kořenij Háj. herb. 136b. — Koření, Wurzelkräuter: korzenie radices Prešp. 793 v kap. de frumentis; drahým koṙenim Kruml. 74b; korzenim čarujíce t. 176b; rozličného korzenye Mast. 349; korzenie rozličného aromatum Mill. 10b. — Ve jménech mnohých bylin: bielmowe korzeni albumaria RVodň. 35c, bělmové (proti bělmu), bielemné kořenie; bielemnee korzenie albumaria RostlB. 145a; bijlemne korzenij Lact. 266a; — biele korzenie sigillum s. Mariæ RostlF. 12b, bielé k.; — vezmi denne korzienye, ješto roste v osení Chir. 94a, denné, dennie (proti dně) k., primula veris, Frühlingsprimel, Gichtkraut; dennye korzenye Vít. 105b; dennie korzenie ApatFr. 80b, RostlF. 11b; — dietinne korzenie herba s. Petri tamt., dětinné k.; — ſwateho ducha korzenye helleborus RostlD. 90a, helleborus niger t. 92b, RostlB. 146a, s. Ducha k.; s. duch(a) korzenie helleborus niger RostlF. 11b; angelika aneb s. ducha korzenie ApatA. (Dobr. Gesch.2 288); ducha so korzenie czrne ApatFr. 168a; angelika, angelička, s. ducha korzenije Lact. 266b; — hadi korzenie bistorta RostlF. 10b, hadí, hadové k.; hadowe corzenye polygonum bistorta (LČelak.) Rostl.; hadowe korzenie bistorta RostlB. 145b; hadowe korzenye czrwene bistorta LékB. 109b; hadowe koṙenie bistortra SlovA.; hadowe korzenye basiliscus Synon., hadowe korzeni serpentina RVodň. 43c, hadowe korzenye serpentaria RostlD. 84b; hadowe korzenye dracontea t. 90a, hadowe korzenie dracontea RostlF. 11a, columbaria tamt.; — hromowe korzenye *spargus LékB. 128b, hromové k.; hromowe korzeni *spargus RVodň. 43d; — chodydlne korzenye *emifori RostlD. 92a, chodidlné k.; — s. Jana korzenye *scopa regia (hypericum LČelak.) Rostl., s. Jana k.; s. Jana korzenie hypericum RostlF. 11b; Jana so korzenie artemisia vulgaris ApatFr. 168b; ſwateho Jana korzenye herba s. Johannis RostlB. 146b, SlovA.; filex RostlD. 71b, LékB. 114b; s. Jana korzenie siler RostlF. 12b; s. Jana korzeni barba Aaron RVodň. 36a; — gelenie korzenie peucedanum RostlB. 130b, t. 146a, t. 147a, RostlF. 12a, jelenie k.; gelenye korzenie též RostlD. 91a; gelenye korzenye též LékB. 124b; geleni korzeni též RVodň. 42c; — kralowe korżenie eupatorium RostlB. 146a, králové, královské k.; kralowſke korzenie též RostlF. 11b; — krteczne korzenie *pustularium RostlF. 12a, krtečné, krtičné k.; krtyczne kořenie Chir. 285a, krticzne kořenie scrophularia ApatFr. 169a; — labſke korzenye *spargus RostlD. 91b, labské k.; — lekowe korzenie ungula caballina RostlF. 12b, lékové k.; — korzenie malomoczne ApatFr. 189a, malomocné (t. proti malomoci) k.; — s. Marie Mandaleny korzenye spica nardi RostlD. 91b, s. Marie Mandaleny, Mařie Magdaleny k.; črtí kus totiž ſwate marzye magdaleny korzenye LékB. 122a; — s. Markety korzenie spargula RostlF. 12b, s. Markety k.; — neſtowiczne korzenye pentaphyllum album RostlB. 147a, LékB. 124b, neštovičné (t. proti neštovicím) k.; neſſtowiczne korzenie pietiprſtec, též RostlF. 12a, ApatFr. 169a; neſſtowyczne korzenye též RostlD. 81a; — paliczkowe korzenie ApatFr. 110a, Chir. 73a, paličkové k.; — panſke korzenye basilicum RostlD. 89b, panské k.; — morsus diaboli diábluow kus s. Petra korzenije Lact. 271c, s. Petra kořenie; s. Petra korzenie ApatFr. 105b; — korzenie pleſſkowe ApatFr. 113b, pléškové k.; — przymetne (sic) korzenye carduus benedictus Synon., přímětné (t. proti přímětu, otoku) k.; herba cruciana vulgariter prſymyetne korzenye dicta Dobr. Gesch.2 279 (z rkp. XV stol.); przimietne korzenij benedicta rubea Lact. 266b; korzenie przymyetnee ApatFr. 114b; przymetne korzenie benedicta RostlF. 10b; — prſnye korzenye calamusRostlD. 89b, prsnie, prsné k.; prſne korzenye, pruſtworcz, calamus LékB. 109a; — ranne koṙenie consolida minor SlovA., ranné k., ranne korzenie též RostlB. 145b, t. 146a; ranne korzeny consolida RostlC. 109b; ranne korzenie vel kralowe eupatorium RostlB. 146a; — strzielne korzenye basilica LékB. 108b, střielné (t. proti střielu, střílu) k.; ſtrzlne (sic) korzenie též RostlF. 10b; — taterſke korzenie ApatFr. 126b, taterské k.; — wlaſſtowiczye korzenye chelidonia RostlD. 90a, vlaštovičie k.; — wonne korzenye basilicon RostlD. 89b, vonné k.; — zagemne korzenie myosotis ApatFr. 174a, zájemné k.; auricula muris RostlF. 10b, RostlB. 145a; zagemne korenye též LékB. 107b, zagemne korzenije též Lact. 266c; — zubne korzenie ApatFr. 152b, zubné k.; — zezhulkowe korzenie t. 115b, žezhulkové k.

kořenie, -ie n. kořání, kořeny; koření; byliny, keře: vinné kořenie vinná réva