kmet, -i, novotv. -ě, masc. Nikoli ze řeck. χωμήτης vesničan, kteréž by přejato do slovanštiny znělo *k(o)mitъ, nýbrž z lat. comes, z něhož je střlat. cometia (sing. fem.), comitia = okres, okršlek, panství DC., srov. komitát; předáci a zástupcové okresu byli comites, a ve významu podobném přejato slovo do slovanštiny: stč. kmet = přední člen obyvatelstva, jeho soudce, stsl. kъmetь magnatum, procerum unus atd.; — osoba taková bývala ovšem ze starších, slovem kmet rozuměl se tedy zúžením významu stařec; — a jiným zúžením významu rozuměl se týmže slovem sedlák, t. j. přední člen rodiny selské, a dále poddaný. — Haupt und Vertreter eines Volksteiles, Richter, Schöffe, Greis, Bauer, Untertan. — Petro de Rosenberch… nec non universis kmetonibus, baronibus seu nobilibus regni Bohemia: Reg. IV, 1338, kmet, mezi předáky zemskými. Per barones et kmetones sive seniores terræ Moraviæ t. III, 1325. — Qua; nobis (sc. regi Venceslao) per Henconem de Dubá… et alios quam plures kmettones eiusdem regni (Bohemiæ) nobis præsentibus in iudicio per sententiam adiudicata fuerunt etc. Reg. II, 1295, kmet, člen soudu zemského. Thobias… bona ipsa obtinuit per sententiam in iudicio terræ nostræ (sc. regis Venceslai) Pragæ, coram beneficiariis Pragensibus et kmettonibus terræ nostræ t. II, 1306. Coram dominis terrestribus dictis kmeti Sedl. z arch. dvorsk. 1396, 24 novemb. Páni a kmetowe české země MC. XLII. (Čechové) súdie se kmety, totižto pány a vládykami k súdu volenými VšehJ. 6. Kmetóm, kteříž v súdu sedati mají, tak pánóm jako zemanóm, miestopísař přísahu dává t. 91. Všickni kmetowee takto přisahají VšehK. 50. (Drahomiř) na kmetyech práva potáza DalC. 27, v překl. stněm.: si vragt dy weisin ume daz rechte. Když sě kmete potázachu, jiej to za právo dachu, by svého syna chovala a zemiu opráv́ala tamt. Sudí vztěž (rkp. wiztez) na kmetyech, jest-li póhon sšel Rožmb. 43; vtěž kmezy, s právem-li atd. t. 250. Kmethee nalezli t. 34. Je kmety nalezeno t. 32. Kmethie vdovcě móž (komorník) takéž pohoniti i týmiž činy, jako holomka Rožmb. 56. (Nejvyšší úředníci) ne komorníkem, ale kmetem, totižto pánem nebo vládykú z lavic mají pohoňeni býti VšehJ. 104. — Si citatur baro, qui est poprávce i. e. kmet, ex duodecim iuratis kmetonibus unus přísežný, pro dampnis, tunc debet… Offic. tab. 90, kmet, poprávcě; jestliže jest pohnán, ješto jest poprávce a kmet ze dvanácti přísežných kmetuov tamt. (v textě českém). — Duos kmetones de circum sedentibus villis Reg. I, 1222 (doplňky), kmet osady venkovské, vesnice, města. Testimonio trium beneficiariorurn fide dignorum, qui kmetye vulgariter nuncupantur Reg. II, 1278. (Oba komorníci, pražský a krajský venkovský) požeňta (holomka) tirhem… a z jeho dědiny potom požeňta, ač i tu nesedí dvorem, ledno dajta téj vsi kmety věděti, že atd. Rožmb. 48. Consules seu kmetones de Chlumčan Lún. ks. 1386. Rada, kmethé, přísežní a měštěné města Litoměřic ČelMěst. II, 703 (1377, překl. z něm. scheppfen). Měštěnín pražský muož svuoj kšaft učiniti v jiném právě, tu kdež jej nemoc nebo potřeba zastihne, pod pečetí vladaře toho sbožie anebo těch kmetuow Pr. pr. 283. — Rytieře sázejí u dvoru hned zdola podlé těch kmetow, ješto k radě slušejí Šach. 308a, kmet sluší k radě. — Kmetowe římští proto jej (císaře) říše zbavili GestaBř. 9b a GestaKl. 19, kmetové, senatores. — kmet iuratus Prešp. 2068, Rozk. 3221, BohFl. 694, kmet, osoba přísežná, přísahou vázaná. Páni kmeté, páni starší obecní jsú všickni na tom zůstali, aby… WintObr. 1, 153. — Takoví kmetowe nekněžie, že jsú starší z lidu, často ť jsú v písmě nazváni latině presbyteri Šach. 301a, kmet, starší z lidu. — Bessus… úmysl zlého činu ješče k téj noci otloži, jehož hi sám čstný kmet (t. Darius) poži AlxBM. 5, 3, kmet, stařec; čstný kmet (t. Darius)… potaknu-j’mu ve všiej řěči t. 6, 32 Ta milá panna žádúcie, jakž slýchám při starších kmetech, byla v uosmináste letech Kat. v. 117. Řěč kmetye starého (Listy filol. 1884, 293). Kmetie nemúdrého senem Ol. Sir. 25, 4. Kmetie jeho senes ŽWittb. 104, 22. Svatý Simeon, starý kmet Hrad. 69b. Bude mluviti kmetom senioribus Ol. Jos. 20, 4. Nad ftarci i nad kmety non est misertus senis nec decrepiti quidem t. 2. Byl jest Abraham starý kmet senex Mus. Gen. 24, 1. Par. 36, 17. Když pán mój již kmetem vetulus t. Gen. 18, 12. kmet vetulus Prešp. 1630, Rozk. 2426, MamA. 37a, VocabMus. 183b, RVodň. 46a. — (Vilém ze Strakonic prodává usedlost Maruškovi) sub conditionibus, quibus alii kmetones nostri in eadem villa utuntur Reg. IV, 1345, kmet, sedlák, poddaný. Hominibus nostris seu kmetonibus UrbE. 265; horninibus nostris sive kmetonibus t. 267. arius… nikomu neotpustil, by nešal rta vojnu strastnú…; kmet, jenž oral po všě léta…, musil jíti nesa kopie AlxV. 2241, u Gualth. 3, 416: coëunt in castra quirites permixti agricolis. Některý pán jmajě svého čsného kmetie bohatého, rád by jeho sbožie vydřěl, by to jedno pro hanbu směl, i skládá ne z viny vinu; ale změří mu dědinu i die: »Chlape ! proč si to směl učiniti, že s’ viece jměl dědiny, než jiný mój kmet?« Hrad. 107a sl. Lidé chudí, kmetowee RokycKl. 35a.

kmet m. = sedlák; přísežný přísedící zemského soudu