1. (kde) kdo zajišťuje průchod právu, zvl. soudce; [v cizím prostředi] správce, vysoký úředník se soudní pravomocí; [v provincii] místodržitel: táhnúce [vás]…přěd krále a vládařě i poprawcze pro mé jmě EvVíd 47b (L 21,12) praesides; jenž, jsa sudí neb poprawczye,…zbaví života koho DesHrad 246; sběř múrská rytieřě římského i poprawczy v těch vlastech…bieše valně podstúpila OtcA 84b; psali sú listy…ke všěm vládařiem královým i poprawcziem po všěch zemiech BiblOl Est 3,12 (súdciem vlastí ~Pad, k úředníkuom ~Praž) ad…iudices provinciarum; [Bůh jest] taký poprawczye AlbRájA 98b; ten, ješto jest přetvrdý na súdě, ten slóve pravý poprawcze AlbRájK 113; poprawcze…, ješto od kniežat popravu mají aneb od pánóv ŠtítKlem 92b; súdcě a poprawcie ustavíš BiblPad Dt 16,18 (mistry ~Ol, zprávce ~Praž) magistros; k VMti se utiekám jakožto k najvyššiemu purkrabí…a k popravci této země České najvyššiemu ListářRožmb 3,103 (1446) ║ poprawcze ciesařóv jej jal a svázaného před súdci přivedl GestaB 32b iudex biřic (pod. BiblPraž 1 Rg 19,14 apparitores). – Sr. správcě

2. jur. příslušník starého panského rodu s dědičnou soudní pravomocí: camerarium postulavit vel dominum baronem, poprawczonem vel kmetonem DeskyZemEm 1,569 (1399); kmeti učinění páni mají býti pohoněni komorníky…, aby je pohonil v laviciech pánem přísežným popravcí ArchČ 2,368 (1408); si citatur aliquis baro, qui est popravce, id est kmet TabOff 268; aby KMti…pomohl [Rožmberk] jakožto pán zemský a popravce ArchČ 3,295 (1412)

3. jur. (čeho [oblasti]) přísežný úředník s pořádkovou a soudní, zvl. trestní pravomocí („popravou“ 2): tehda sě právo doložiti poprawczie toho krajě RožmbA 52, pod. CJM 2,1003 (1405); juri bohemicali, videlicet poprawczie seu zude, cum dicto castro subesse Reg 4,399 (1341) jež se nazývá „poprávcě“ (Gb); nemají [měšťané] nižádného popravce ani zemského konšela hledati, ale mají [sami] popraviti CJM 2,613 (orig. 1366) lantrichter; páni třie v počet zjednáni byli v úřad větčích poprawcij a tresktateluov MajCarA 31 scabinorum; má k ukázaní dosti býti na pánu poprawczy najbližšiem, v jehož je kraji DubA 13a; kterak popravci zemščí vedle řádu a práva takové věci spraviti mají ListářRožmb 2,53 (1440); aby ani komorník náš [králův], ani popravce, ani který z úředníkóv našich, ani súdce města…nikterého nečinili násilé CJM 2,12 (15. stol.); všelikterakého města poprawcziem, súdciem…i jiným všem úředníkóm spravedlnosti ustaveným ProkPraxD 64b iusticiariis; od súdu a popravy všech popravcí v kraji mají býti prázdni [Horažďovičtí] CJM 4/1,25 (1454) beneficiariorum provincialium. – Sr. sudí

4. (koho nad kým) kat, vykonavatel popravy: počě [Jiří před popravou] na poprawczych žádati, by mu chtěli chvíli dáti LegJiřB 614; traditor est zrádce,…lictorque poprawcze KlarGlosA 1007 (De hominibus secularibus), pod. SlovVodň 63b; dal jest ho [nemilosrdného Bůh] katóm neb mučitelóm, to jest diáblóm, jenž sú úředníci a poprawcie boží mocí nad zlým sluhú HusPostH 181a; zlí lidé, zvláště poprawce, prvé než volené božie umrtvie, až je všemi ohavnostmi světa zohavie PříbrZamM 168 (v obr.); spiculator poprawczie SlovAnon 6b; poprawcze, rozvázav Ladislavovi kčici,…čtyřmi ranami bělostkvúcí šíji odřezal SilvKron 103a carnifex; že nám popravce těch zlých lidí pójčiti ráčíte ArchČ 10,65 (1493). – Sr. kat, masař