jednohlasný adj.
k jeden a hlas
1. (o jménu) stejný, stejně znějící
2. (o rozhodnutí) jednotný, jednomyslný
Sr. jednomyslný
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 3. 5. 2024).
jednohlasný, adj.; odtud adv. -ně jednohlasně: gednohlaſnie univoce SlovKlem. 91a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².