jěslicě, -ě f.
k jěsli
Jen HusPost. – V. Flajšhans (NŘ 15, 1931, 179) vykládá jako omyl m. jěsličky
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 26. 4. 2024).
jěslicě, -ic, plur. fem., demin. z jěsli. — Položila jest (Marie Ježíše) w geſlici (m. -ě) HusPost.13a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
jěslicě, -ie, jěslky (dvojslab.), -lek pl. f. jesličky
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.