husař¹, -ě m.
k hus f.
1. husopas, pasák hus
2. obchodník s husami
Dolož. též jako vl. jm. osobní. Sr. husák, -a
Nelze vyloučit podobu husar, huser
Autor: Jana Zdeňková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 21. 5. 2024).
husař², -ě m.
k maď. huszár
Nelze vyloučit podobu husar, huser
Autor: Jana Zdeňková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 21. 5. 2024).
husař, -ě, masc., husák, Gänsehirt. — Auxo, ganshirt, husarz Diefb. — Kdo v husách obchodí; k tomu fem. -ka husařka: husařka WintObr. 2, 424, hufarzky… aby je napomenul o odvedení z husí KolL. 22b (1603). — Husar: Turky, Tatary, Huſaṙe RešSir. 80b. — Příjm.: Jan hussarz TomZ. 1429 st 56.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².