|
|
|
hodní² adj. ojed. hodný² adj. k hod 1. hodový, slavnostní, týkající se svátku den hodní sváteční den, svátek, hod 2. (o platu ap.) splatný ve sváteční den Sr.hodný¹, hodovný, hodový Autor: Kateřina Voleková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 1. 6. 2024). 
hodný¹ adj. ojed. hodní¹ adj. sr. stsl. godьnъ 1. k čemu, komu, čemu vhodný, hodící se; (o čase) příhodný 2. k čemu, čemu, s inf., aby… vhodný k něčemu, způsobilý, schopný něčeho 3. čeho (víry, chvály ap.), koho, k čemu, s inf., aby… hodný něčeho n. někoho, zasluhující něco n. někoho; bez předm. (o osobě) zasloužilý „jest hodno“ je záslužné 4. (o svědku, svědectví ap.) věrohodný, důvěryhodný, spolehlivý 5. ctihodný, důstojný, vážený 6. mající vysokou hodnotu, hodnotný, cenný; (o osobě) vzácný, drahý 7. dobrý, znamenitý, vynikající 8. užitečný, prospěšný; „jest hodno“ komu k čemu je užitečné, prospěšné 9. komu, k čemu, s inf. náležitý, přiměřený, patřičný; „jest hodno“ s inf., aby… hodí se, sluší se, patří se; bez předmětu správný, spravedlivý, řádný; (o míře ap.) poctivý; (o odměně ap.) zasloužený 10. (o důvodu ap.) závažný, vážný, pádný 11. relig. (o přijímání těla a krve) platný, konaný ve stavu bez hříchu Sr. dobrý, dóstojný, hodní², hotový, nehodný, podobný Autor: Kateřina Voleková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 1. 6. 2024).
hodní, hodný, adj. z hod, hodový, sváteční, Fest-. Ad festa solemnia k hodnym ſlawnoſtem SekvE. 42b. — den hodní, svátek, Festtag, Feiertag: den hodny dies festus ŽKlem. 75, 11, den ſwateczny ŽWittb. tamt; den veliký hodny die magno festivitatis Zlom. Mus. 2, 2 (evang. Jan. 7, 37); aby den hodny světil GestaKl. 72; sedm dní hodních HusPost. 14a; velikonoc, den hodny židovský EvVíd. Jan. 6, 4; slavili sú den hodny Mus. 1. Mach. 13, 50 (ve Vulg. není); dnye hodnyeho die festo EvVíd. Jan 7, 14; ve dni hodnym die festo EvOl. 235b; w ty dni hodni Comest. 259a. — Hodný, přiměřený, náležitý, pravý, entsprechend, gehörig; srov. hodují. To krásný člověk jest, kterýž slušně z svých údóv spojen jest, w hodnie mieře jednoho k druhému ŠtítMus. 82a; za to ve spojení stejném ve Štít. ř. 240a: někto, ješto dobře a slušně spojen bude z sličných údóv, w hodugij mieře jednoho k druhému. — V svém w ſtrzedmem miestě, jako v prostředce, w hodnie mieře… jest šlechetnost ŠtítMus. 109b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
hodní, hodný adj. hodový, sváteční: den hodní svátek; hodný, zasluhující; hodící se, vhodný; způsobilý, schopný; vieřě hodný hodnověrný Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
hodný, hodní adj. = sváteční; přiměřený, vhodný, způsobilý; slušný, důstojný, náležitý, příslušný, spravedlivý Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|