dóvodný adj.
k dóvod
1. odůvodněný, doložený, prokázaný
2. jasný, patrný
Autor: Irena Fuková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 8. 5. 2024).
dóvodný, adj., důvodný, na důvodech založený, působivý, obratný, umělý, überzeugend, wirksam, geschickt, kunstfertig. — Vtom jest jistota, že sú nepravým úmyslem tázali (židé Jana Křtit.), neb jsú nepřijali ani uvěřili odpovědi pravé o tom, o čemž jsú tázali; neb jsú se tázali o Kristu, již-li jest přišel; a že sv. Jan i sám spasitel duowodnu řečí i skutkem ukázal jest a nechtěli věřiti, ale potupili jsú konečně to, nač sú se tázali ChelčP. 14b. dowodny špruch auctoritas Cath. 175a. To máš kus velmi misterný a dowodny Chir. 48a; v jiných mistrovských a duowodnych kusech RešSir. 216a. Duowodny řemeslník artificiosus Lact. 18b; efficax mocný, duowodny, efficacia duowodna moc, udatnost t. 58d; dowodny ApatFr. 45a, 69b, obratný; umělec duowodny RešSir. 47a; o důwodných a umělých hráčích, jako těch, kteříž muziku umějí t.216a. — Adverb. -ně dóvodně: trojím obyčejem móž býti viděn bóh, totiž zřejmě…, druhé dóvodně, tak ho vidie mudrci zde na světě atd. HusE. 1, 61; duowodnie sollerter Lact. 245a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dóvodný adj. důvodný, založený na důvodech, doložený důvody, odůvodněný; přesvědčivý, působivý; obratný, dovedný, temný: kus velmi misterný a dóvodný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
dóvodný adj. = na důvodech (důkazech) založený
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.