dól, -u, masc., důl, Grube; stsl. dolъ fovea, příbuzno s něm. Thal Jg., stněm. tal, z pův. dhō- niedrig sein Kluge5 375. — Vykopali dol foderunt foveam ŽWittb. 56, 7, kopali dol ŽPod. tamt., dol̇ ŽGlossKlem. t.; dolowe rozmohú sě valles ŽPod. 64, 14. Každý dol krvi natekl AlxV. 1727, Gualth. 3, 120: replentur sanguine valles. V horách, w dolech vody hladaw, na mnoho stran sěm tam honiv… AlxM. 5, 10. Kam sě kto obráti koli, (b)yly zbitcóv hory, doly AlxV. 1746. dol vallis Vít. 91a; dol fovea BohFl. 136, duol též Prešp. 57; do dolu Vít. 8b, u jednoho dola DalC. 19. (Apoštol) rozkáza rovu dol vytieti ApŠ. 26, důl pro hrob; v každém městě vóz bieše, že jiného nečinieše, jedno že umrlcě vozieše, po jednú viece než desět w dol uvržieše DalC. 94. Upadl w dol in foveam ŽWittb. 7, 16. Stavěj w dole, bliz u vody NRada 1647; w dole in valle Ol. Deut. 2, 26. Slibuje hory doly RešSir. 95b; hory w doly srážeti t. 100a. — Odtud adv. v-dole = dole, unten: (v korábě) w dole ponebie a trojnásobnie schrany učiníš deorsum Kladr. Gen. 6, 16; Abraham jide s svým synem nahoru, ostaviv své panoše wdole Kruml. 125a; jimžto (mocným a bohatým) dáváno jest w dole y ſwrchu, točíšto v zemi i v povětří GestBř. 35a; — jakž w dole poviem ODub. 43, = na místě doleji následujícím, weiter unten; věci, které wdole psány jsú scripsit, quae subiecta sunt Kladr. 3. Esdr. 2, 25; věci, které wdole psány jsú quae subdita sunt t. Esth. (úvod k v. 4 a násl.): jakož w dole sám Ježíš to praví HusPost. 157b. — Jehně pije zdola stáše Baw. 38, adv. z-dola, z-dolu = z dolejška, pak také dole; zemi vlažnú ſ hory i ſdolu irriguum superius et inferius Ol. Jos. 15, 19; zemi vlažnú s hóry i vlažnú zduolu irriguum superius et irriguum inferius t. Súdc. 1, 15, vlažnú s hóry i vlažnú zdolu Kladr. tamt.; tak buď uvázána žíla s huory i z duola Rhas. 93; dvě poduštici, jedna s huory a druhá s duolu t. 80; vy zdolu jste a já ſe ſwrchku sem vos de deorsum, ego de supernis Koř. Jan. 8, 23, vy jste zdolu, ale já sem ſ hory EvVíd. tamt., vy zdolu jste, já ſe ſwrchku jsem Kladr. tamt., vy z dolu jste a já ſwrchu jsem EvOl. 226b; z dolu až do wrchu a deorsum usque sursum Ol. Ex. 26, 24; stanové Madian biechu zdolu w uwale erant subter in valle Lit. Súdc. 7, 8; palma z duolu jest ostra HusŠal. 134a; zduola u noh té sukně vókol jako jablka zrnatá učiníš deorsum Kladr. Ex. 28, 33; z dolu deorsum Veleš.; dial. z-dóly: z duoly MamB. 52a, srov. nč. ob. z-důly. — Jiná adv. sem patřící jsou dole a dolóv., t. — Jm. místní: Želči dole (lok.) Reg. I, 1131, na dole t. 1239, villam Duol t. III, 1313, de popowa dolu DeskDE. 1318; Hluboky Duol Háj. 203a.

dól, dolu m. důl, jáma; údolí rozkáza rovu dól vytieti jámu pro hrob; kteréž v-dole psány jsú níže; z-dolu, z-dóly odspodu

dól m. = důl