dvorček, -řečka/-řečku m.
k dvór
menší dvůr, statek, hospodářské stavení
Sr. dvořec
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 22. 5. 2024).
dvorček, -řečka, -řečku, masc., malý dvůr hospodářský, demin. z dvořec. — Ten dworczek a čtvrt dědiny rolé KolB. 72b (1497).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².