|
|
|
dvakrát adv. k dva 1. dvakrát, ve dvou opakovaných případech 2. dvakrát, dvojnásobně, v dvojnásobném množství Sr. dvénásob a spojení po dvakrát s. v. StčS po C Autor: Kateřina Voleková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 5. 2024). 
dva, masc., dvě, fem. neutr., numer., card., zwei; psl. dъva, dъvê. — Kopky dwa cumulos Reg. I, 1241; silná dwa rohy AlxB. 6, 41; dwe řěcě DalH. 31; za duie neb kročějě za tři AlxB. 1, 17; (z)řiece dvu udactvo na tú t. 3, 40; po dwuv letú Pror. 77a; sse dvema dušníkoma Reg. I, 1057 (XIII stol.); slúžiti dwíema pánoma HusPost. 2a; jdieše dwiema czeſtoma MamA. 15b, t. 18b; dwá králové VelKal. 60. — dva-ná-dsěte a z toho dále -dcěte dva-ná-dcěte, -dcět dva-ná-dcět, -dcete dva-ná-dcete, -dcet dva-ná-dcet, -dcte dva-ná-dcte, -dct dva-ná-dct, -cět dva-ná-cět, -cte dva-ná-cte, -ct dva-ná-ct, -dste dva-ná-dste, -ste dva-ná-ste (-zte) dva-ná-zte, -st dva-ná-st (-zt) dva-ná-zt, dvanáct, zwölf; z -na-desěte, -na-desęte: jich viec nenie než dwanadcziete Pass. 164, já vás dwanadciet vzvolil Krist. 57b, dwanadczyet kuošuov EvVíd. Jan. 6, 12, dwanadczet muží AlxV. 1222; dwanadczet jinochóv Růž. 4, dwanaczdte (sic) let Kruml. 80a, dwanadczte apoſtolow Pass. 169, dwanaczte muži AlxH. 2, 14, dwanaczt DětJež. 2b, dwanaaczt Ben. 3. Esdr. 8, 67, dwanacz (sic) košóv EvSeitst. Jan. 6. 12, dwanaciet Koř. Mark. 8, 19, dwanadſte dní Krist. 28a, dvanaſte Pulk. 99b, dwanáſte BiblB. Mark. 8, 19, dwanaſte Mand. 33a, dwanaſte tisíc ŽPod. ž. 59 (nápis), hodin dwanaſt tamt. v kalend- (září); — jeden ze dwunadſte Krist. 57b, we dwunadczte rodiech Ol. Ex. 28, 21; dwunaczte prorokóv kosti Lit. Sir. 49, 12, na dwunadczti wolech Ol. 2. Par. 4, 4; — se dwiema na dziete voly cum duodecim bobus Ol. Num. 7, 3, se dwiema nadcziet pannami Pass. 347, dwyemanadczte jmény Ol. Ex. 28, 31, dwyemanaczt rytieřóm Kat. 136, k dwiemanadſt apoſtolom Krist. 57b. dwiemanazt mužóm Pass. 347; — do dwanadczty let ML. 42a, dwanaſti apoſtolow Koř. Mat. 10, 2; oněmi dwanadczetmy hvězdami Kruml. 294b. — dva-mezidcietma, -mez-cítma dva-mez-cítma, -medcietma dva-medcietma, mecítma dva-mecítma dvacet dva, zweiundzwanzig, z -mezidesietma: dwamezitczietma civitates viginti duac Ol. Jos. 19, 30, z popóv dwamezcietma t. 2. Esdr. 11, 22, dwametczyetma let Ben. Súdc. 10, 3, dwamecýtma tiſýců Br. (1596) Num. 26, 14. — dvakrát, zweimal: dwakrat léta ktvú osenie AlxV. 1267. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
|