dobřě, adv.,
dobře, gut, wohl; z
adj. dobrý,
v. t. — Kak vy dobrſie znaju
AlxBM. 3, 36; věda dobrſie, že
atd. t. 6, 37; což tu pohanstva bylo, to vše přišlo k svatéj vieřě, jakž juž dobrzye u bóh věřie
AlxV. 2089; (chlap) dobrzie slyšě, však neslyší
t. 228. Nenie, kto (by) činil dobrzie qui faciat bonum
ŽKlem. 52, 2; když dobrzie učiníš jiej cum benefeceris
t. 48, 19; dobrzie slavte jemu bene psallite
t. 32, 3. Aby o ňem dobrzye mluvil
Alb. 14a; dobrzie
AlbB. 9a a j., dobrze
t. 3a a. j. —
Sesiluje mnohdy význam, a to ve smyslu
hodně, wohl, recht atp.: (Prokop) juž jest dobrzie na téj době
Hrad. 2b; o tom dobrzie uslyšíte
t. 1a; dobrzie pověděti směji, téj vsi jmě Chotúň dějí
t. 1b; musíš dobrzie chytrý býti, by
atd. t. 136a; uzříš člověka welmi dobrzie veselého
t. 137b; dva sě svadista a sobě dobrzie přibista
DalHr. 3; to bieše dobrzie slušno
NRada 12; kus kříže, dobrze prstu z tluſſtij
Lobk. 34a; Terviz jest město dobrze welike
t. 4a, hodně veliké, hezky veliké, recht gross; město Benátky jest dobrze wietczij než Praha
t. 20b; v témž domu byla sien dobrze dluha
t. 16a; a byla zed táž i přiekopy dobrze ſſpatnij
t. 62a; dobrzie dawno diutine
Lact. 242a. V tom významu bývá zvláště
při číslovkách: dobrzie za dwanadſte mil
Otc. 366b; byl živ v tom panství dobrzye dwye a cztyrzydczety let
MandStrah. 41a, wohl 42 Jahre, gute 42 Jahre; (kněz Jan) má pod sebú dobrzye dwye a ſedmdeſſate království
t. 45b; město mělo dobrze puol cztwrta ſta věží
Mand. 44b; ſſeſt ſet tisícóv dobrzye sexcenta fere milia
Mus. Ex. 12, 37; dobrze na tisíc mužóv assumptis non minus mille viris
t. 2. Mach. 5, 5; (žena) z cizoložstva počala, když muže doma nebylo dobrze za dwie létě
GestaKl. 150. — Někdy bývá
dobřě- za
dobro- ve složeninách;
na př. dobřě čiňenie v. t,
dobřě-řečiti v. dobrořečiti, atp. —
Kompt. lépe, v. lepý.