|
|
|
byt, -a/-u m. zř. byt, -i f. k býti 1. bytí, jsoucno 2. bytí, zvl. život 3. přebývání, pobyt 4. podstata, základ 5. povaha, založení 6. způsob 7. místo přebývání, zvl. sídlo, obydlí, příbytek bytem býti kde přebývat, bydlet 8. živ. bytost Autor: Petr Nejedlý Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024). 
byt, -a, -u, masc., podstata, Wesenheit, essentia: Tomu, ješto sem řekl byt, oni řiekají essentia ŠtítBud. 33, doklad nejistý, možná že je tu byt, fem., v. t.; cožkoli móž o bohu řečeno býti, ješto j’ byt jeho t. 62, též; byt boží, ješto slove essentia t. 50; ani jest které stvořenie učiněno z jeho podstaty nebo z bytu jeho božstvie ŠtítPař. 4b; jenž (bůh) jest trój v osobách a jeden w bytu t. 58; nespojný bytem simplex essentiā SequE. 18a; v trojieho boha osobě a jednoho w bytu in essentia SequB. 117b; jenž (utěšitel) od otcě pochodí, tověz že od otcě byt má bez početie HusPost. 92a; tak nad byt od boha daný někteří mají milost boží t. 56a; (bůh) Marii panně nad byt přirozený syna vdechl Kruml. 25a; v bytu neb v podstatě neb v božství HusE. 1, 48; jeden buoh, jeden byt, jedna podstata t. 1, 12; avšak ne třie bohové ani třie bytové t.; všecky věci, kteréž otec má, ty jest dal synu míti, to jest byt podstaty své ChelčPost. 52a; pokolení lidské nepomine bytem v stavu nynějším t. 8a. — Bytost, Wesen, ens: ze všech bytow a ze všech bytych wieczi rozum jest najrychlejší Tkadl. 24a; najmocnější byt jest potřebnost t. 19a; byt v zemi ens in terra Comest. 29a; byt ens Prešp. 2, byth ens Veleš.; nedielný bid (sic) individuum Cath. 175b. — Bytí, Existenz: ti údové dávají člověku byt a zachovávají (člověka) v- bytu Rhas. 46; to vše, což živost aneb byt má TkadlM. 3; pokolení lidské nepomine bytem v stavu nynějším ChelčP. 8a; vešken byt putovánie jeho (Kristova) zde pracovitý byl t. 26b. — Pobyt, obydlí, Aufenthalt, Wohnung: kněz Staněk tu byt svuoj má mieti za tři léta KolB. 180a (1500); žádal, abychom jemu trhu a bytu mezi sebú přáli KolAO. 9a ( poč. XVI stol.), po bytu; (dům) v kterém bytem jsau KolJ. 77b (1604), obydlím. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
byt, -i, fem., Wesenheit, Dasein, essentia, existentia. V tom… trém jest jeden život a jedna mysl a jedna byt Štít. uč. 16b. Ta wyeczna byt syna božieho přijala pravé člověčstvie Štít. ř. 41a. Když jest byt bozſka nebo bozſtwie tak jedna věc, ež atd. ŠtítBud. 51. Coť by bozſka byt wſemohuczije u věčné světlosti netělesné mohla býti kterú věcí zšeřezena? Štít. ř. 41b. V wieczney bity Kat. 116. V jeho biti jest vše řádno Kat. v. 1760. Proto jest ma byt przyſlowna Rúd. 18a. Srov. byt, masc. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
byt, -a, -u m. byť, -i f. podstata; bytí, jsoucnost u věčnéj byti na věčnosti; obydlí; pobyt Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
byt m. i f. = bytí, bytost, jsoucnost, podstata Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|