bydľenie, -ie n.
bydlenie, -ie n.
k bydliti, bydleti
1. kde přebývání, setrvávání, zvl. bydlení
2. místo k přebývání, bydliště
3. obydlí, příbytek, sídlo
4. s kým sdílení společnosti, společenství, soužití
Sr. bydlišče, bydlo, obydľenie, obývanie, přěbývanie
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 18. 5. 2024).
bydlenie, -ie, neutr., bydlení, das Wohnen, Verbleiben. — Aby písaři zemští bydlenie své se dskami zemskými měli na Pražském hradě MC. XXVI. Otkadž nenie vykúpenie jedno tam věčné bydlenye Hrad. 16b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².