|
|
|
ande adv. a konj. též andeť adv. a konj. k a a onde 1. adv. interog. kde 2. adv. míst. indef. i místy, leckde 3. konj. kopul. a tam, „a onde“ 4. konj. adverz. ale tam, kdežto tam 5. konj. kopul. ande ono – ono (– ono) jednak – jednak (– jednak) 6. konj. obsahová (po slovesech vnímání) že, jak 7. konj. kauz. neboť, vždyť 8. konj. čas. když, zatímco 9. konj. čas.-adjunkt. a když 10. konj. adverz. ale, avšak 11. konj. konsek. že 12. ve funkci partik. navaz. a tak, tehdy; připojuje větu s následným dějem 13. ve funkci partik. jistot.-interog. vždyť K původu, významu a vývoji spojovacího výrazu sr. Bauer, Vývoj českého souvětí, Praha 1960, zvl. s. 72, 110, 123n., 225. Není vyloučena paralelní motivace ano a partik. de, zvláště u ande ve funkci partik., sr. Etymologický slovník slovanských jazyků, s. 56. Sr. ano, kdež, nali, ono Autor: Kateřina Voleková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 27. 4. 2024). 
ande, conj., z a-onde = et illic. Když to uzřě Filota, že proti j’mu mdlé ta rota, ande krvaví jdú potoci, hna tam AlxV. 1682; rozumějí se tu protivy místní: rota proti j’mu, rota proti níž Filotas bojoval a která již umdlévala, a ande = et illic, t. na bojišti místo jiné, kde bojoval Neguzar a kde krvaví jdú potoci. — Spojuje věty nejprvé souřadně; spojení to béře se pak za podřadné, a ande vtiskuje se ve význam spojky podřadicí = kdežto, kterak, ježto, když. — V dokladech není vždy zřetelno, které pojetí kde jest. — Alexander tu řěč slyšě, ande posel mluvi tišě, káza atd. AlxV. 1057. Tak mi sě uda uzřieti, ande sě takto prosvieti, jakžto když bude z hromu blesk t. 882. (Alexander) uzřě, ande silné řěky, z nich teče široce voda t. 690. Nejedna (paní) své čstnosti želé, Ande jí pojíti velé, kdežto jiej viděti vraha t. 1887. Vzdycháše vól všeliký, Ande nenie kto jím ořě t. 2235. Kto má tako světlá zraky, by mohl ty cěsty poznati, ande s(ě) každá potratí? t. 16. V takém stojiece ohromě, ande na všě strany lomie rucě AlxH. 5, 30 (v AlxV. 1905 je za to: kdezto atd.). (Darius) sedí sám svých stanóv střěha, ande j’ho každý pobiehá AlxBM. 7, 23. Vezřě ten (uzdravený) na své tělo, ande jako sniežek bielo Hrad. 22a. Tehdy Giezus, ande mrka, vende v tu zahradu vecě t. 79b. Však na to očima hlédáš, andet na tvého milého syna Jezukrista židovské starosty nevražie ML. 90a. — Někteří kláštery dělají, ande pak w nich jest také lakomstvie Jeron. 67a, a- v nich, v nichž. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
ande spoj. a adv.a tam, ale tam; kde, kdežto; jak, kterak; neboť, když; poněvadž, že Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
ande adv. a conj. = a onde; tam, kde; kdežto, když Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|