ale, conj., z a a le, v. t. Bývá ve své větě z pravidla na místě prvním; zřídka na místě druhém, a to zejména v překladech za lat. autem, tedy patrně vlivem cizím. — Připojuje ve smyslu odporovacím sed, autem, aber, sondern. Ijedna netvárnost, ale budú ľudé podobni andělóm HomOp. 154a. Jež (tělo) jest pohrebeno, ale jest vzkriešeno Kunh. 149a. Ne ten je pirvý, ale jenž jest nábožného života Túl. 28b. Ľubušě nic neotpovědě, ale valný snem zapovědě DalHr. 3. Přijímajě tiché, ale ponižijě hřiešné humilians autem ŽWittb. 131,18. (Komonstvo) kopie majě neruzené barbú od cinobra vzatú, ale vlastně rudú, zlatú AlxH. 3, 37. (Alexander) chtě sě za moře bráti, netolik s tiem bojevati, jenž jeho zemi ochudil, ale tak sě bieše vzbudil wſyem kralem vzdávajě přietu AlxV. 515. Jie (ženy helmbrechtné) tu snad vóči pochválí někto; a potom o ní nic dobrého nepovědie, ale něčímť ji i přitvořie Štít. uč. 57a. Když tvé srdce netoliko dobrovolno, ale lakomo jest umřieti za bližnieho Kruml. 227b. Tomáš viery neměl, ale vida tělestně člověka, boha věrú vyznal HusE. 1, 4. Netolik nepřátelé, ale i také přátelé Apoll. 132b. Ale ſtupuyucie v dluhy declinantes autem ŽGloss. 124, 5. Ale ktož miluje nepravedlnost qui autem ŽWittb. 10, 6; ale na ňemž vzektve svatost super ipsum autem t. 131, 18; pravý ale co učinil iustus autem t. 10, 4; hospodin ale přijal mě jest Dominus autem assumpsit t. 26, 10; sluha ale tvój svykal servus autem t. 118, 23; ale kto miluje zlost qui autem ŽKlem. 10, 6; ale pravý co učinil iustus autem t. 10, 4; onať jest sobě volna, jáť sem ale vězeň tvój Tkadl. 6a. — Zpodstatnělé: (závistník) někakéž »ale« přičiní nebo »než« kchvále každého ŠtítMus.74b. — Význam odporovací je sesílen v ale-všako, ale-však sed tamen, verumtamen: všickni okolo ňeho stachu, ale wſako ti najblíže, požité rytierstvo, jiže vši zemskú věc (opráviechu) AlxV. 328; dobřě bě umyslil tako, ale wſak sě sta jinako t. 1445; (ty, světe) ochoten jsi na počátce, ale wſak velmi (na) krátcě t. 1944; ale wſſak sě nepřiblížie verumtamen non approximabunt ŽWittb. 31, 6; líto mi, Jezukriste, tebe, ale wſak rač to naplniti, pro ňež atd. Hrad. 80a; kto jest tento, jmaje obraz jako králóv, ale wſſak sluhy zavrženého naplněn hanby? Štít. ř. 165a; oni přijeti odpověděli (odřekli) jsú, ale wſſak přijeli jsú Pulk. 125b; (Ježíš, tázán, sluší-li daň dávati císaři) nikteréž strany nepoložil jest zjevně, ale však jest odpověděl tak, že nemohli jsú mieti z řeči, by křivdu ciesaři neb jim učinil HusE. 2, 400; ale wſſak zawierne pravi vám verumtamen dico vobis Koř. Mat. 26, 64. — Rovněž sesílen je význam odporovací v ale-brže, ale-brž sed potius, vlastně sed citius: aby žádný (z čeledi) neřekl v závisti: »proč on jest pán mój?« ale brz to věz, že velím kratší cěstu mají do nebes poddaní jiným, nežli atd. Štít. uč. 63a; ale brzye krále vzývati budú regem potius invocabunt Pror. Isa. 34, 12; (člověk hříšníka) nemá pro požitek tělestný milovati, ale brž v nenávisti mieti HusE. 1, 156; netoliko že ji (duši, ponořenou v pravé milování boha) mrzí všeliké utěšenie, ale brzze hledá smutka Kruml. 228a, ale brze hledá smutka Alb. 103a (místo stejné); ale brzz viz sed potius Ol. 1. Reg. 24, 12; mnichuom slušie nic na to nemieti péče, jehož jim lze nenie s sebú vzéti, ale brzo toho slušie dobývati, ješto atd. illud potius expetere Otc. 14a; ale brzz pověz sed magis Ol. 4. Reg. 9, 12; (ten) tě jest nevrátil s cěsty přeškaredé, ale brzz opak učinil sed e contrario t. 3. Reg. 13, 33: ale brz hanbú sú sě nezahanbili imo Pror. Jer. 8, 11. — Někdy připojuje prostě ve smyslu slučovacím et atp.: Zhynula pamět jich, ale hospodin u věky ostane et Dominus ŽKlem. 9, 8. Nebo jen prostě přiřazuje, větu další uvozuje. (Nero) vece: ale tdy chciu tomu, by (vy) mi lékařstva dobyli, jímž atd. ApD. b. Ale svatý Václav sestru mějieše DalH. 31 (smyslu odporovacího v kontextu není, v DalC. bez ‘ale’). V OD. začíná se § 8 slovy: Ale o zástavách též trój póhon. Také v Túl. 25b jest ‘ale’ za lat. atque; tu však je překlad nesprávný. — Z toho vyvinul se v pojetí umělejším význam tedy, igitur, also. Pak-li (pohnaný) sě zmešká, póhonu odpierati, ale tehda póhon prošel Rožmb. 30. Pak-li oni (svědci) by nevyznali, by jim komorník co osvědčieval, ale póhon ten jistý sšél t. 22. By to kněz dal za pokánie, téci takýmž skokem (t. jakým lidé tancují), ale by vstonal (ten, kdo by takové pokání dostal) Hrad. 96b. Pak-li dlúho neuslyšíš, ale zvrtřem Modl. 9b. A chce-li (vdova) ráda bez hluku býti na modlitvách, ale zavři se v svém pokoji Štít. uč. 50a. Pak-li bude tvrdé hrúdie, ale (oráč) ztluče je t. 53b. Ač sě jim jedno ohoryčí, ale mnie, by v jiném mohli útěchu jmieti Štít. ř. 180b Podle řádu měl by kněz křtíti; nenie-li kněz, ale muž některý; a nebylo-li by při tom muže, ale žena ŠtítMus. 149b. A kdyby (kto) většem pomohl, ale zbyl by tolik pomsty onoho světa, jako atd. t. 163b; a kdyby viec pomohl, ale zbyl by tolik pokuty onoho světa atd. ŠtítOp. 291a. Některá (ženská) bude-liť nízká, ale naplátí ť se holčuchami; bude-li mieti krátké vlasy, ale nafalšuje ť je vacúnem dlúhým t. 13a. (Člověk) nepozná-li co statečného, ale obrátí milost k nestatečnému ŠtítBud. 4. Jakož budu zbaven vládanie, ale přijmú mě EvSeitst. Luk. 16,4. Pak-li by ſte vždy chtěli (projíti mou zemí), ale chci proti vám mocně vyjíti Comest. 96a. — ale as-a = tedy aspoň, v. asi-a. Odtud je význam pozdější: ale adv. = aspoň, saltem. Ó mój milý synu, ozvi se ale jedinú, viem atd. Kat. v. 755. My činímy, co činiti máme, hleď ty ale sám o sobě Tkadl. 42a. Srov. z jazyka pozdějšího: kdybychom mohli ale doma býti ČernZuz. 183; voda se do sklepu táhne, aby ale struhu pro vejpad vody udělati dal KolN. 86b (1703). — Významy rozdílné igitur a saltem nevystupují vždy dosti zřetelně, někdy může bývati pojetí rozdílné: a pak-li kto neželé hřéchóv, ale želej toho neželenie ŠtítOp. 281a, tedy želej, n. aspoň želej; (kdo se narodil na blížencích) nemá činiti velikých chodeb, pak-li učiní, alle varuj sě vod ChirB. 21b. — V ŽKlem. Ann. 8 čte se: Ale božie sú stežejě země Domini enim sunt cardines; překlad volný. — Psáno alé: alee svodí zástupy EvZimn. 36; alee vyniká nade vše práva ML. 66b.

ale-brž, ale-brže v. ale.