Adam z Veleslavína, Daniel – Huber z Riesenbachu, Adam: [Předmluva k Apatéce domácí]

Praha: Adam z Veleslavína, Daniel, 1595. Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. 28 F 10a, A2r–A10r. Editor Černá, Alena M. Ediční poznámka

E-edice byla připravena díky podpoře programu Strategie AV21 s názvem Anatomie evropské společnosti – historie, tradice, kultura, identita.

[A2r]číslo strany rukopisu

Urozeným paním, paní Markétě Hodějovské z Vrchovišt a paní Dorotě, též Hodějovské, z Harasova, manželkám urozených a statečných rytířův, pana Jana a pana Přecha, vlastních bratří z Hodějova, na klášteře milivském a Lčovicích, paním nám u víře křesťanské příznivým.

Písma svatá hojně nám osvědčují, že Pán Bůh netoliko léky z země stvořil, ale i umění lidem dal, aby oslaveni byli divnými věcmi jeho; jakož o tom široce vypravuje Jesus Sirach v kapitole 38.[1]Sir 38,6 Pročež není pochybné, že i[A2v]číslo strany rukopisuhned po pádu prvních rodičův naších svatí Otcové i potom jiní pobožní lidé v církvi Starého zákona ustavičný a bedlivý pozor měli na přirozené moci dolejšího přirození, zvláště pak na byliny a stromy, o nichž Mojžíš, že dobří jsou, vysvědčil. Nebo vždycky bohabojící lidé bývali věrní spytatelé divných mocí Božích netoliko pro počestnou rozkoš, kteráž z toho v mysli člověka pochází, a pro dokázaní pobožné vděčnosti ku Pánu Bohu, dobrotivému Otci svému, ale i pro zachování zdraví těla svého a ochránění samých sebe i jiných proti rozličným nemocem a ukrutným bolestem až do cíle Bohem uloženého.

Nad jiné pak lidi oslaveni a poctěni byli tim uměním Adam, první člověk a otec náš, a Šalomoun, král židovský. Nebo Adamovi Písmo svaté přivlastňuje dokonalou známost všech od Boha stvořených věcí, kterážto jakžkoli hříchem zatměla, předce i po pádu sčástky při něm zůstala. A bez pochyby že on, což tak ještě znal a věděl, zvláště o bylinách [A3r]číslo strany rukopisua zrostlinách, kteréž pokolení lidskému za pokrm až do potopy světa vydány byly, to že synům, vnukům a potomkům svým až do desátého kolene oznamoval, aby zdravé od nezdravých, užitečné od jedovatých a škodlivých rozeznati a ku pohodlí svému užívati uměli a mohli. Jimž také i dlouhost věku a jasný rozum jakožto bližším té dokonalosti, v kteréž Adam od Boha stvořen byl, velikou příčinu dávali k vlastnímu vyšetřování a zkušování přirozených a hojitedlných pomocí. Odkudž svatí patriarchové i za zvláštní klénot a poklad v rodech a čeledech svých mívali a chovali to, čehož buďto od Adama, prvního otce, dostali, aneb, nad to výše, z vlastního zkušení svého nabyli i potom všecko to přestěhováním svým do Egypta vnesli, kdež se umění lékařské tak zmocnilo a rozmohlo, že v národu tom umělí a slavní lékaři obecně bývali, jejichžto práce Jozef, kníže egyptské, užil při mazání těla Jákoba, otce svého, vonnými věcmi ku pohřebu, 1. Mojž. 50.[2]Gn 50,2–3

Jakou pak moudrostí, prozřetedl[A3v]číslo strany rukopisuností

X
1Sir 38,6
2Gn 50,2–3
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 25 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).