Nejjasnější a nejnepřemoženější velikomocný římský císaři, uherský a český králi, pane, pane nám milostivý.

S přinucené opět potřeby naší, co na nás lidé naši poddaní ze vsi Velemína vznáší, poníženě opatření svého vyhledávajíc, příležející suplikací jejich Vaší císařské Milosti přednášíme. Ačkoliv předešlé nemohouc velikých protimyslností, kderé nám a lidem našim on, pan Jiří Theobald Černín, činil, na Vaší císařské Milosti nejednou, ale mnohokáte poníženě vyhledávajíc náležitého opatření a při něm zastavení sme vznášeli. A Vaše císařská Milost pro vyhledání těch věcí a přetržení, jisté osoby k tomu obrati a pány komisaře naříditi jest ráčila. A pod tou komisí několikerá milostivé ponížení jemu, pánu Černínovi, aby se proti nám všelijak spokojil, nic před sebe nebral, nového nezačínal, do vyřízení a relací Vaší císařské Milosti učinění, od Vaší císařské Milosti jest prošlo. A od Jich Milostí pánův komisařův též několikráte napomínán byl. Však vohlídajíc se nic on na to netoliko vymyšleně nám se protiviti, lidí našich hyndrovati a sužovati nepřestával. A což na komisí jest relací očekávati nechtěl. Ale již kruntu, záduší, kostela našeho velemínského, náležitých ujímati a zmocňovati se pokouší, k čemuž nám nikoli možné povoliti není.

Protož na Vaši císařskou Milost jak křivdu naši, tak ubohých lidí kláštera našeho poddaných vznášíme, poníženě a poddaně pro Boha, [XXX'1v]číslo strany rukopisumilosrdenství a odplatu jeho svatou prosíme, že Vaše císařská Milost milostivým poručením při něm Černínovi to naříditi ráčí, aby kruntův našich a záduší našeho se neujímal vedlé vyměření předešlého, co na komisí zůstává, do jisté resolucí Vaší císařské Milosti pokojně se choval. Cest, silnic Vaší císařské Milosti svobodných nezhacoval, nezapovídal a sobě jich nepřivlastňoval. A lidí kláštera našeho poddaných v ničemž nesužoval, jim pokoj ve všem dal. Nebo ještě od nás i lidí našich žádné příčiny k tomu poddané nemá. A na jiném nejsme, nežli vedlé jistého vyměření Vaší císařské Milosti pokoj s ním zachovat. A lidi naše k tomu též míti.

V čemž se Vaší císařské Milosti i se vším konventem poručena činíme. A za milostivé a božské opatření prositi nepřestávám. Datum v klášteře svatého Jiří na Hradě pražském v pátek po neděli cantatecizojazyčný text léta 1604.[130]21. května 1604

Od nás, Vaší císařské Milosti věrných a na modlitbách vždycky povolných, Žofie Albínky z Helfenburku, abatyše, Lidmily Březanské, převory, a na místě všeho konventu kláštera svatého Jiří na Hradu pražském