Vaší Milosti vysoce urozený pane, pane nejvyžší purkhrabě pražský a Vaší Milosti nejvyžší páni ouředníci a soudcové zemští, páni, páni mně a konventu mému v Pánu Bohu přízniví.
Jakož Třebenští mimo naši naději svědky o kněze a faráře jejich okolní některé sousedy a zvláště ty, kteří jim proti nám, vrchnosti, radili, pomáhali sobě, spůsobili. I Vašim Milostem tuto správu pravdivou pro lepší tomu vyrozumění dáváme, že kněží katoličští od mnohonácte let vždyckny, jak za neboštíka dobré paměti pána arcibiskupa Martina pana Zbynka Berky, do Třebenic dodáváni bejvali.
Nad to vejše i Třebeničtí pánům arcibiskupům sami psávali, žádajíc, aby jim pod obojí spůsobou podáváno bylo, což jest jim jak od pánův arcibiskupův, tak od nebošky panny Judity od nás dovoleno bejvalo. A že by tomu tak bylo z vysvědčení těchto dvouch pánův prelátův i z psaní vlastního Třebenských obšírněji porozuměti moci ráčíte. A tak, milostiví páni, já nic nového sem nezačínala, ale tak jak od starodávna jim kněz pořádný s potvrzením pánův arcibiskupův dáván byl, tak i já, co sem vrchnosti čtvrtého kněze katolického jim sem dala, aniž prvé nikdá přede mnou sobě o kněze nestěžovali, než aby pod obojí přijímali, toho žádali. V čemž sem jim překážky žádné nečinila, pročež Vaší Milosti modlitebně prosíme, že tomu laskavě porozuměti, mne[r]mne] mnie i konvent můj milostivě ochrániti ráčíte.
Žofie Albínka z Helfenburku, abatyše kláštera svatého Jiří na Hradě pražském
[XXVIII'1v]číslo strany rukopisu[122]prázdná strana[XXVIII'2r]číslo strany rukopisu[123]prázdná strana[XXVIII'2v]číslo strany rukopisuVysoce urozenému pánu, pánu nejvyžšímu purkhrabímu pražskému a nejvyžším pánům, pánům ouředníkům a soudcům zemským Království českého, Jich Milostem.
12. Novembriscizojazyčný text[124]12. listopadu; připsáno jinou rukou, rok chybí
