Vaší Milosti, vysoce urozený pane, pane nejvyžší purkrabí pražský a Vaší Milosti, urození páni, páni nejvyžší ouředníci a soudcové Království českého, páni mně a konventu mému v Pánu Bohu zvláště náchylní.

Oznamuji i s konventem mejm Vašim Milostem, že při Třebenskejch, poddaných našich, až posavád žádné opravdové pokory neuznáváme. Neb co sme jim poručili, jak se zachovati a jakou suplikací nám dáti mají, toho neučinili, nýbrž při své předešlé pejše a neposlušnosti zůstávají, neb v svejch suplikacích vyměření nám, při čem by oni zůstaveni chtěli býti, činí. I porozumívajíce, že s námi toliko pohrávají a to pozdvižení za věc malou pokládají, i nechtíc, aby jim to tak snadno prominuto, lechce váženo a odpuštěno býti mělo. Nýbrž aby ku příkladu všem jiným poddaným skutečně strestáni byli, k Vašim Milostem, jakožto k spravedlivým soudcům, se utíkám a pro Boha a jeho spravedlnost božskou prosím.

Předně, abyšte to milostivě uvážiti ráčili, jakou hroznou, důtklivou a nepravdivou, hanlivou suplikací na mne Jeho Milosti císařské podali. A mne nevinně, nedůvodně obžalovali. Mezi dobrý pány, jak duchovní tak světský, ve zlé domnění, jako bych jim proti jejim svobodám ubližovati, statky z nenasycené lakoty moci bráti, k náboženství aby pod jednou byli, nutiti měla. Načež jsem nikdá nemyslila. I zdali takovou svou suplikací, jak před pány komisaři podlí uvolení svého, tak před Vaši Milost podlí práva a zřízení zemského dostatečně provedli a prokázali, aby vysvětleno bylo.[115]spojení aby vysvětleno bylo je připsáno in margine Tak aby o tom dobří lidé, byla-li jsem jim v čem křiva, zvěděti mohli.

Druhé, abyšte milostivě do jejich privilegií a svobod, poněvadž v kanceláři složeny jsou, vhlídnouti a jim milostivě porozuměti ráčili. Mají-li takové svobody a privilegia od králův českých a císařův římskejch s confirmací Jeho Milosti císaře pána nynějšího, aby se na spůsob jinejch měst svobodnejch říditi a spravovati sebe sami, do městečka přijímati sirotky, vdovy, komu by oni chtěli k manželství dávati, statky svý