Vaší Milosti, urození páni, páni urození a stateční páni rytíři, Vaší Milosti, pane presidens, páni nám laskavě přízniví.

Vaší Milosti oznamujeme, že sme Jich Milostem pánům komisařům psaní žádostivé a přátelské učinili, aby se ráčili o den, kdy by na grunty kláštera našeho u vsi Velemína, kdež činili jest s pánem Jiříkem Černínem z Chudenic, na Oujezdě pod Vostrejm, snésti[s]snésti] snesli a vyjeti a ty meze spatřiti, ano pokud možné i nás porovnati ráčili. I jest nám od Jich Milostí vzkázáno, že se obávati ráčí, aby ten vejezd daremný nebyl a on, pán Jiřík Theobald Černín, předešlé obrany nepožíval, pokavád s pannou Lucií Černínkou z Chudenic, sestrou svou, bratří Černínové na slavném soudu zemském spokojeni nebudou. Však nicméněji že Jeho Milosti rada jest, poněvadž on, pán Jiří Theobald Černín z Chudenic, vždy jak na poručení Jeho Milosti císařské, tak také i Vašich Milostí nepřestává lidem a poddaným našim škoditi, abyšte ráčili pánu Černínovi poručení přísné učiniti a dotýká se tu kruntův klášterských komory Království českého, aby od předsevzetí svého upustil a se spokojil, kruntův klášterských neodjímal, lidí nesužoval a lesův sobě nepřivlastňoval a nebral. A při tom také obávati se jest, pokudž svědkové, lidé staří a cizopanští sou, kdyby se s tou komisí prodlívalo a oni prostředkem smrti z tohoto světa sešli. A již někteří hraničníky posekané i odvezené sou a on užívá a my toho těžce poslouchati musíme, snad by chtěl sobě všeckno přivlastniti, ale Pán Bůh uchovati ráčí. Vašich Milostí snesitelných a důležitých potřeb našich pro Pána Boha a milosrdenství jeho svaté prosíme, že se k tomu nakloniti na místě Jeho Milosti císaře pána, pána nás všech nejmilostivějšího, a jemu, pánu Černínovi z Chudenic, poručení, aby neškodil, kruntu neodjímal, [XXIX'1v]číslo strany rukopisudříví nesekal a neodvozoval. Až do vyřízení té komisí se spokojil. A potom také druhé poručení Jeho Milost pánům komisařům, aby se ráčili o den snésti a nám stranám časně oznámiti tak, aby táž komisí průchod svůj, pokudž ještě kopno jest, jmíti mohla a k vyřízení sněmu přišla. Neb ráčíte věřiti[t]věřiti] werzitj ta jeho, pána Černína, nesnesitedlná ubližování, ne nám, ale samému Pánu Bohu slitovati se muselo.

S tím se Vaší Milosti k ochraně a k opatření poroučejíce, za milostivou a brzkou odpověd žádáme. Datum v klášteře svatého Jiří na Hradě pražském v outerý po svatém Šimonu a Judě léta páně 1602.[126]29. října 1602

Vaší Milosti v modlidbách trvající Žofie Albínka z Helfenburku, abatyše kláštera svatého Jiří na Hradě pražském