komi[XXIII'1v]číslo strany rukopisusaři, kteří jsou tu věc slyšeli, jeho veliké nešlechetnosti a nevážnosti nadiviti se nemohli. O čemž nepochybuji, že Vaše císařská Milost v relací své správu toho všeho učinili, že by pak Třebenské v neposlušnosti jejich neposilňoval. A tomu, že by tak bylo, podal spíš pod literou B, kdež mu nejpřednější buřiči falešně a podvodně svědomí dávají, předně jmenují se purkmistr, konšelé a starší obecní i všecka obec a nepodepsalo se jich než 13 osob. Ješto v Třebenicích víc než od půl druhýho léta žádného purkmistra ani konšelův nejni, neb sem je s povinnosti konšelské propustila, že sou se nad povinností, kterou Pánu Bohu a mně, vrchnosti, slibovali, zapomněli a bez slušný příčiny sprotivili a pozdvihli, ke mně nevážně, když sem u nich byla, se chovali, z rathauzu někderé shoditi chtěli a více obce nežli mne, vrchnosti, poslouchali. Jim pečet i řád konšelský sem vzala, a tak podvodně ten spis jemu dali. Jakož pak týž Floriján se chlubí, že by mně pilné a platné služby s manželkou svou i konventu činil, kterýžto pilně a sobě užitečné služby jejich sem poznala, že sou sobě k užitku svému chránili a sloužili. Neb jsouce manželka jeho, děvečka služebná za nebošky panny kněžny v klášteře, nemnoho na ní záleželo, kterážto svý jmění do kláštera na zádech přinesla a zase na vozích si odvezla a co v nůších tejně vynesla, o tom se dobře ví. Kdež pak žádá, abych osoby, které sobě do něho stěžují, jmenovala. I oznamuji Vaší císařské Milosti, že mám několikero psaní jeho, který mi světle to prokáží, jaké nešlechetné, nenáležité Třebenským psal, proti mně, vrchnosti, radil a na to i osoby, který jemu pravdu oznámí, se najdou, že on je pozdvihl, neb psaní předešlé Třebenským učinil, aby proti mně svědky vyhledávali a se strojili. Ješto od Vaší císařské Milosti pánům komorátorům podvakráte bylo skázáno a poručeno, aby Třebenským pokoj dali, jich v tom nenáležitým pozdvižení neposilňovali, že mně za vrchnost nad Třebenskými vysaditi Vaše císařská Milost ráčila. Ale on přes poručení Vaší císařské Milosti až posavád toho nepřestává činiti, pravíc, že má dosti od vrchnosti své dovolení, jakž toho pod literou A nijaké pletišné psaní, který sobě aby zástěru měl, od komory zjednal, aniž pánům komorátorům nenáležilo, aby oni proti vrchnosti buřičům a křivopřísahačům, kteří se vrchnosti své protivili, ruku držeti, je zastávati, jim solicitátory a prokurátory jednati měli.

I nechtíc, nejmilostivější císaři, v další replikování s tím buřičem Florijánem Humberkem se dávati, k Vaší císařský Milosti i s konventem mým se utíkám a pro vyhledání spravedlnosti poníženě prosím, že mne s tím Florijánem Humberkem před Jich Milosti nejvyžší pány ouředníky zemské sročiti a o tom, abych s ním pořádně vyslyšána, nálezem podělena byla, milostivě naříditi ráčí.

V čemž se Vaší císařské Milosti milostivé a laskavé ochraně poručena i s konventem mým činím. Datum této žádosti v klášteře svatého Jiří na Hradě pražském v sobotu po svatém Matouši léta 1608.[103]27. září 1608

Žofie Albínka z Helfenburku, abatyše, i všeckem konvent kláštera svatého Jiří na Hradě pražském