Vašim Milostem, urození páni, páni urození a stateční páni rytíři, Jeho Milosti císařské rady zřízené komory české, páni nám v Pánu Bohu milí.

Jakou suplikací jménem purkmistra, konšelův, starších obecních i vší obce města našeho Třebenic Vašim Milostem podali, žádajíc, abyste se k tomu nakloniti ráčili, aby jim zase pečet městská navrácena býti mohla, podlé nichž k nám se přimlouvati ráčíte, abychom touž pečet jim dali. I jest nám vpravdě s nemalým podivením, že při nás, vrchnosti své, toho nepohledávají a ničehož, jak jsou se zprotivili, nikdá při nás nepohledávali a se nepokořili, ani když jsou v Třebenicích u vězení zůstávati jměli. Nás za to, abychom je propustili, nežádali, než do komory k Vašim Milostem se utíkali, v tejto pak nynější suplikací nežádají, abychom my z konventem jim takovou pečet zase dali, aniž Vašich Milostí žádají k nám za přímluvu a než abyšte to naříditi ráčili. Dokládaje pyšně a že poněvadž od nás a konventu našeho tý vší obci třebenský pečet jest není dána, ani confirmována, než od králův českých a císařův římských, tím nás důtklivě dotýkajíc, ješto cokoliv mají, všeckno to na žádost vrchnosti, kderáž jim vystavena byla, jim dáno bylo. Načež tuto správu Vašim Milostem v tom[63]spojení v tom je psáno interlineárně dáváme i z konventem svým, že není jim dána, aby svou vrchnost zlechčovati a proti ní pyšně se postavovati, prsty zdvíhajíc sobě, aby při sobě v zlosti a neposlušnosti stálí byli, slibovati a nad svejmi přísahami se zapomínati jměli. Nepravdivý spisy, nedůvodný, falešný s vrchností své spisovali, na ni žalovali a neposlušně k ní se chovali. Než jest jim dána ta pečet, aby poslušní věrní poddaní byli a svatou církví, matkou naší, aby se řídili a spravovali, jakž jejich privilegium to v sobě obsahuje a zavírá.

Dále tomu se divíme, že se smějí konšelé, starší obecní podpisovati, ješto my, vrchnost jejich, i s konventem pro jejich nešlechetné proti nám chování a na nás, když jsme v Třebenicích na rathauze byli, broukání, je, z povinnosti konšelské, kromě primasa a rychtáře jsme propustili, neb všeckna obec k tomu se přiznávala, že se purkmistru a konšelům od nás citovaným nedala před nás postaviti a nedá. A tak purkmistr a konšelé majíc obec podlé poručení našeho spravovati, více obce poslušní než nás, vrchnosti