Vysoce urozený pane, pane nejvyšší, pane kancléři, pane, pane mně v Pánu Bohu zvláště milý.
Jakou stížnost sem do Vavřince Přeštického sobě před Vaší Milost učinila, totiž že na posměch osoby mé nepravdivé pod jménem Třebenských, kteří svěcení v klášteře sou, suplikací na zvošklivení mne spisoval. I poněvadž to jako člověk nepravdivej proti snešení sněmovnímu učinil, pro Boha prosím, že ku příkladu jiným jej strestati poručiti ráčíte, neb jestli tomu to prohlídnuto bude, každej příklad sobě z něho bráti bude. Té naděje k Vašim Milostem sem, že zlým pro budoucí dobrý folkovati neráčíte, neb kdo zlým prohlídá, dobrým škodu činí. Jestliže by pak Vaší Milosti obtížené bylo, žádám za dekret panu purkmistru a radě Nového Města pražského, abych tam na nic svou stížnost učiniti a brzo rozeznána býti mohla, učitiniti, poručiti ráčíte.
Za odpověd od Vaší Milosti prosím. Datum v klášteře svatého Jiří na Hradě pražském v pondělí po svaté Trojici léta 1607.[192]11. června 1607
Ode mne, Žofie Albínky z Helfenburku, abatyše kláštera svatého Jiří na Hradě pražském
[XLIII'1v]číslo strany rukopisu[193]prázdná strana[XLIII'2r]číslo strany rukopisu[194]prázdná strana[XLIII'2v]číslo strany rukopisuVysoce urozenému pánu, pánu Zdeňkovi Adalbertovi z Lobkovic, na Jistebnici a Chlumci, Jeho Milosti císařské radě a nejvyššímu kancléři Království českého, Jeho Milosti ode mne, Žofie Albínky z Helfenburku, abatyše kláštera svatého Jiří na Hradě pražském.
