Vaší Milosti, nejvyžší pane, pane purkhrabě a Vaší Milosti nejvyžší páni, páni ouředníci a soudcové zemští Království českého, páni, páni mně a konventu mému milostivě náchylní.
K paměti Vaší Milosti přivozuji, kterak předešlé na milostivé poručení Vaší Milosti císařské a z uvážení Vašich Milostí, jakožto nejvyžších pánů soudcův zemských, byli jsou páni komisaři mezi mnou a Třebenskými, lidmi poddanými klášterskými a na ten čas mými a konventu mého, nařízení. Před kterejmižto pány komisaři po třikráte s těmi Třebenskými slyšána sem byla. I poněvadž Třebenští na majestáty a privilegia svá sou se potahovali, pravíc, že tak svobodní sou jako město Litoměřice, z té příčiny recesem Jeho Milosti císařské z kanceláře české dvorské vyšlým, bylo jim týmž Třebenským vyměřeno, aby privilegia a majestáty svý do kanceláře české dvorské složili. Čehož jsou neučinili, nýbrž podlé rady pana Kašpara Kaplíře do komory české sou je složili, za kteroužto příčinou s těmi Třebenskými do konce vyslyšána sem býti nemohla. I poněvadž až posavád neposlušní, nezbední jsou a jak mně, vrchnosti své, tak těch, kteří je v Třebenicích na ten čas řídí, poslouchati nechtí. Nýbrž všelijakou protimyslnost činí a na citování mé přede mne stavěti se nechtí.
Vašich Milostí modlitebně i s konventem mým prosím, že týmž Třebenským dostatečně poručiti ráčíte, aby ty majestáty a privilegia podlé téhož recesu do kanceláře české dvorské složili tak, aby se mohlo z nich porozuměti, zdali tak svobodní jsou, jak se pravili bejti, protož tu rozeznána chce býti, odkud majestáty a privilegia vycházejí. Té nepochybné naděje k Vaší Milosti i s konventem mým sem, že tak milostivě učiniti a mně i s konventem mým ochrániti ráčíte. Datum v klášteře svatého Jiří na Hradě pražském v pátek po svaté Anně léta 1608.[84]1. srpna 1608
Žofie Albínka z Helfenburku, abatyše, i všecken konvent kláštera svatého Jiří na Hradě pražském
[XIX'1v]číslo strany rukopisu[85]prázdná strana[XIX'2r]číslo strany rukopisu[86]prázdná strana[XIX'2v]číslo strany rukopisuUrozenému pánu, pánu nejvyžšímu purkhrabímu Hradu pražského a nejvyžším pánům, pánům ouředníkům a soudcům zemským Království českýho, Jeho Milosti císařské radám, pánům, pánům mně a konventu mému milostivě náchylní, Jich Milostem, ode mne, Žofie Albínky z Helfenburku, abatyše, i všeho konventu kláštera svatého Jiří na Hradě pražském.
