[VII'1v]číslo strany rukopisuaneb že bychom z dobré vůle to učiniti chtěli i abychom pojezdy kvůli poddaným našim 7 mil učiniti měli. Za slušnou věc nevidělo se nám býti, z kterýchžto příčin, ač ještě mnoho jinejch podstatnějších máme, však pro krátkost jich zanecháme. K Jeho Milosti císařské, jakožto pánu nás všech nejmilostivějšímu, slušně sme se utekli a poníženě prosili, kde se Jeho Milosti císařské nejlípe zdá a líbí, tu abych k vyslyšení a spravedlivému vyznání s Třebenskými podaná byla, nemajíc na ten čas žádné ochrany v komoře, neb komora netoliko poddaný klášterký do vězení je bez vůle naší dávati, jak se předešlé stalo, kostelův na gruntech našich se ujímati, kněze a faráře třebenskýho před sebe citovati, jemu, aby bez vědomí našeho k pohržku kacířskému dopustil, předka dáti a nás za správci a ne za vrchnost pokládati ráčí. Odkudž to pozdvižení Třebenských povstalo, že Vaše Milost v Litoměřicích na správu jejich samou komisí naříditi ste ráčili. A tak až posavád v žádném poslušenství ani v poddanosti nezůstávají, nýbrž nám všeliké protivenství činí, kostel zamkli, kněze bíti chtěli, jemu příčinu, že odjíti musel, dali, vinic našich nám za peníze dělati, podruhům dopustiti a na poručení naše před nás se postaviti nechtěli a nechtí, pohrůžku že krve prolití se stane, nežli by dovolili kterému před nás se postaviti. Nad to výše sobě, aby před nás žádný se nestavěl, přísahali. Nyní přímluvy, aby z vězení propuštěni byli, v kterémž ač nejsou, při Vašich Milostí pohledávali a nám, vrchnosti své, se pokořiti a při nás toho pohledávati nechtí. Odkud posilu mají, tomu dosti rozumíme, kterak to Jeho Milosti císařské přednésti máme, věděti budeme. Nyní času a milosti boží spravedlivého vyslyšení a rozeznání očekáváme.
Té naděje k Vašim Milostem sme, že nás, duchovní osobu, ochraňovati a těm lidem nevěrným Jeho Milosti císařské a nám nepoddaným a neposlušným, sprotiveným věřiti, je zastávati neráčíte. S tím Vaši Milost v ochranu Pánu Bohu poručenú činíme. Datum v klášteře svatého Jiří na Hradě pražském v outerý den 1607.[31]10. dubna 1607
Žofije Albínka z Helfenburku, abatyše kláštera svatého Jiří na Hradě Pražském
[VII'2r]číslo strany rukopisu[32]prázdná strana[VII'2v]číslo strany rukopisuUrozeným a statečným pánům rytířům, radám Jeho Milosti císařské zřízené komory v Království českém, pánům nám v Pánu Bohu zvláště milým, Jich Milostem.
