Nejjasnější a nenepřemoženější velikomocný císaři římský, pane, pane mně nejmilostivější, ze vší ponížeností Vaší císařské Milosti k paměti milostivé přivozuji mou předešlou stížnost, kterak purkmistr, konšelé i všecka obec městce Třebenic, lidé poddaní dědiční kláštera svatého Jiří, na ten čas moji, sou se mně protivili a v žádném poslušenství státi nechtí a na mnohá poručení mé přede mne postaviti nechtěli, až sem dva principály jejich do vězení dostala, kteříž světle mluví. I také v psaní svém pravdu oznamuji, že Florian Humburk, koncipista z komory, jest je navozoval, spisoval a prokurátora k tomu jednal. Takže původem a příčinou jeho mně se sprotivili a až posavád v poslušenství státi nechtí. I poněvadž proti řízení zemskému toho se dopustil, poníženě prosím, abych v kanceláři před Jeho Milost pány nejvyššími ouředníky o to s ním vyslyšána a rozenána, v tom ochráněna mohla býti.
Za milostivou odpověd poníženě prosím. Datum v klášteře svatého Jiří na Hradě pražském v sobotu po svatém Vítu léta 1607.[38]16. června 1607
Vaší císařské Milosti poníženě poddaná Žofie Albínka z Helfenburku, abatyše, i všecken konvent kláštera svatého Jiří na Hradě pražském
[IX'1v]číslo strany rukopisu[39]prázdná strana[IX'2r]číslo strany rukopisu[40]prázdná strana[IX'2v]číslo strany rukopisuNejjasnějšímu a nejnepřemožitelnějšímu velikomocnému římskému císaři, uherskému a českému králi, pánu, pánu mně nejmilostivějšímu, Jeho císařské Milosti ponížená suplikací ode mne, Žofie Albínky z Helfenburku, abatyše, i všeho konventu kláštera svatého Jiří na Hradě pražském.
