svěd[III'1v]číslo strany rukopisuky hodnověrnými tak, jakž se uvolují, prokázali. A my zase všeckny věci podstatně svědky podlé práva vedenejmi od sebe odvésti chceme a na samým vyslyšení a správě oustní při komisí přestati nám by se nevidělo, neb to bohdá prokážeme, aby všickni o tom věděli, že Třebenským v ničemž křivi nejsme a že vždyckny netoliko[13]lexém netoliko napsán in margine panně Judit, předkyni naší, ale i nám, vrchnosti své, pyšní, neposlušní, nepoddaní byli. Však nicméně bychom pak k té komisí nařízené, proti kteréž my nic neříkáme a ji ve vší uctivosti máme, před pány komisaře do města Litoměřic na den uložený, se všemi potřebami najíti se chtěli dáti, poněvadž čas krátký od dodání nám psaní Vaší Milosti, toliko 7 dní, jest. S odvody i z průvody nám se přichystati možné by nebylo, neb k těm odvodům a průvodům nemálo lidí k svědomí i také mnohejch vejpisů z nálezu, též pro položení i jiných instrumentů právních k tomu potřebovati budeme a zdali svědkové právem vědomí před Vaší Milostí publikovati by se mohli, o tom pochybujem. Neb tu se nářků poctivosti, pokuty Jeho Milosti císařské veliké, dotýkati bude. Dále i v tom Vaší Milosti netajíme, že sme těchto dnův suplikací poníženou Jeho Milosti císařské podali, žádajíc v kanceláři při přítomnosti rady Jeho Milosti císařské z Třebenskými vyslyšáni a rozeznáni býti. Neb nám a konventu našemu se nevidí, abychom my, kněžna a vrchnost dědičná duchovní, těch neposlušnejch Třebenskejch jim kvůli 7 mil do města Litoměřic pojezdy činiti měli. Což nám, duchovní osobě, s žádnou pochvalou by nebylo a snad by poddaní jiní, k duchovenství náležející, příklad tu vzali a pro špatnou věc do komory z omylnou správou by se utíkali a na správu a žádost jedné strany toliko nemajíc správy od vrchnosti z druhý strany, jak se [III'2r]číslo strany rukopisunám to nyní stalo. Komisaře by komora nařizovala, z čehož budoucně mnohý zaneprázdnění jak Jeho Milosti císařské, tak vrchnostem duchovním, by nastalo. I jest nám dnešní den od Jeho Milosti císařské vzkázáno, že suplikací naše do kanceláře jest podaná a abychom v tom ochráněni byli, že Jeho Milost císařská poručiti ráčil, a tak odpovědi s kanceláře očekávati budeme. Toho sme Vaší Milosti i pány komisaře pro správu tejna učiniti nechtěli. S tím milost boží rač býti s námi. Datum v klášteře svatého Jiří na Hradě pražském v sobotu den svatého Alexandra léta 1607.[14]10. března 1607

Žofije Albínka z Helfenburku, abatyše, i všecken konvent kláštera svatého Jiří na Hradě pražském