[II'1v]číslo strany rukopisuza žádnou správci, ale za dědičnou[b]dědičnou] diecznau vrchnost nás vystaviti, poručiti ráčil, neb nám člověčenství, poddanost i všelijakou poslušnost, jako jiní lidé robotní, slibovali a přísahou toho potvrdili.
Druhé jest nám s podivením, že jejich suplikací a stížnost, kterou Vašim Milostem podali, nám pro správu ku přečtení odeslati ste neráčili, ješto ten obyčej vždycky v komoře Jeho Milosti císařské byl, když jaká suplikací neb stížnost od koho podána byla, že se nám pro správu odsílala. Tuto pak od jedný strany správu majíce, komisaře naříditi, jim k vůli dovoliti, bez vědomí našeho ustanoviti ste ráčili. Od nás pak správy žádné proti jejich stížnostem míti neráčíte. Však nicmíně k Vašim Milostem naschvál posíláme a přátelsky žádáme, že nám stížnost a suplikací Třebenskejch po tomto poslu odeslati ráčíte. Vyrozumějíc jistou správu Vašim Milostem dáti neobmeškáme. A tu z obojích stran porozumějíc, zdali komisí má býti, uvážiti potom ráčíte. Té naděje k Vašim Milostem sme, že pro vyhledání spravedlnosti tak učiniti ráčíte. S tím milost boží rač s námi býti. Datum v klášteře na Doxanech v pondělí po ochtábu Třech králův léta 1607.[7]15. ledna 1607
Žofije Albínka z Helfenburku, abatyše kláštera svatého Jiří na Hradě pražském
[II'2r]číslo strany rukopisu[8]prázdná strana[II'2v]číslo strany rukopisuUrozeným a statečným rytířům, radám Jeho Milosti císařské komory zřízené v Království českém, pánům a přátelům nám v Pánu Bohu milým.
