[I'1v]číslo strany rukopisutrucují. A tím, že sou statek komorní se honosí, tudy snad by nás sobě chtěli ne za vrchnost, ale za ňákou správci položiti. Což vše časem svým jak se k nim, jakožto k neposlušným poddaným našim, zachovati, je říditi a spravovati máme, věděli dobře, z boží milosti budeme. Toho sme pro spávu Vašich Milostí tejna učiniti nechtěli. Té naděje k Vašim Milostem jsouce, že jejich neposlušnost schvalovati neráčíte, s tím milost boží rač býti s námi...
Datum v klášteře svatého Jiří na Hradě pražském v pondělí po památce početí Panny Marie léta 1606.[3]11. prosince 1606
Žofije Albínka z Helfenburku, abatyše kláštera svatého Jiří na Hradě Pražském
[I'2r]číslo strany rukopisu[4]prázdná strana[I'2v]číslo strany rukopisuUrozeným pánům, pánům urozeným a statečným pánům rytířům, Jeho císařské Milosti radám zřízené komory v Království českém, pánům přátelům nám v Pánu Bohu milým.
Modlitbu naši vzkazujem Vaší Milosti urození a stateční rytíři, Jeho Milosti císaře římského zřízené rady komory české, páni a přátelé nám v Pánu Bohu milí etc.cizojazyčný text
Psaní, kteréžto nám učiniti a v známost uvésti ráčili, kterak purkmistr, konšelé i všeckna obec městečka Třebenic, poddaní naši dědiční, na Vaši Milost žalostivě vznesli, že sme v středu po Třech králích[6]10. ledna 1607 přijedouc mezi ně bez slušnejch a hodných příčin do šatlavy některé dáti poručili a pečet městskou jim vzali, čemuž my, aby bez slušnejch a hodnejch příčin to se stalo, odpíráme, nýbrž Vašim Milostem oznamujem, že za spravedlivejmi, hodnejmi a slušnejmi příčinami, které od mnohého času nám podávali, to sme učinili. Však ne tak se zachovali, jak sme my poručili, purkmistra, konšely, starší obecní s písařem toliko aby strestáni byli. A ne všeckna obec aby u vězení byla. Oni pak po odjezdu našem, sami sebe na rathauz vsadili, v kerémž, když se jim tak líbilo, nech zůstávají. Nás jménem Jeho Milosti císařské napomínajíc, abychom je z vězení propustit poručili a pečet městskou jim vrátili. I poněvadž nětco neslejchanýho, nebývalýho v komoře Jeho Milosti císařské nastává, bez rady pánův a přátel našich a pro příčiny mnohý to nám možno učiniti a z vězení poručit propustiti purkmistra a konšely, starší obecní s písařem, ti, kterýž sme strestati poručili, nebylo, neb tomu se divíme, že v tom psaní nám od Vašich Milostí učiněném, Třebenský že poddaní kláštera svatého Jiří sou a nám k správě že náleží, psáti ráčíte, ješto Jeho Milost císařská, pán náš nejmilostivější, Třebenským
