Vaší Milosti vysoce v Bohu otci osvícené kníže, pane, pane nám v Pánu Bohu otcovsky přívětivý.

Oznamujem Vaší knížecí Milosti, že máme ves slove Velemín v kraji Litoměřickém a podlí té vsi znamenitý lesy a hory, do kterých lesů a hor neboštík pan Zdrslav Černín z Chudenic, kterej na Oujezdě byl, vkládati se provozováním myslivosti začal, kterýž brzo umřel. Potomně pan Jiří Theobald Černín, bratr jeho, příkoří nám a poddaným našim činil a v grunty naše klášterské se vkládal, však také brzo umřel. I nechtíce té věci tak nechati, grunty naše klášterský komorníkem od desk zemských vyžádáním obvésti, i také měřiči zemskému vyměřiti, a jich relací do desk zemských vložiti, a mnoho svědků pro smrt zavésti sme i mapu udělati dali. A od léta 1613 až do léta 1618, zdali kdo tomu obvedený a vězení ku vykázání odporovati bude, sme očekávali. Což se v letech zemských odporu nestalo. I majíce my na ves Velemín majestáty a grunty naše obvedené, jakožto v gruntech našich strouhu novou, která k velké škodě gruntům klášterským bez mále vrchnosti klášterské někdy skrze louku poddaného našeho udělána byla, zakopati sme poručili a v lesích našich vlastních, který sou věžníky obmezený, od gruntů oujezdeckých držíny, sekati a prodávati své dovolili. I nemůžeme rozuměti na čí žádost