dříví nesekal a neodvozoval. Až do vyřízení té komisí se spokojil. A potom také druhé poručení Jeho Milost pánům komisařům, aby se ráčili o den snésti a nám stranám časně oznámiti tak, aby táž komisí průchod svůj, pokudž ještě kopno jest, jmíti mohla a k vyřízení sněmu přišla. Neb ráčíte věřiti ta jeho, pána Černína, nesnesitedlná ubližování, ne nám, ale samému Pánu Bohu slitovati se muselo.

S tím se Vaší Milosti k ochraně a k opatření poroučejíce, za milostivou a brzkou odpověd žádáme. Datum v klášteře svatého Jiří na Hradě pražském v outerý po svatém Šimonu a Judě léta páně 1602.

Vaší Milosti v modlidbách trvající Žofie Albínka z Helfenburku, abatyše kláštera svatého Jiří na Hradě pražském

Jich Milostem vysoce urozeným pánům, pánům urozeným a statečným pánům rytířům, pánu presidentu Jeho Milosti císařské zřízenému, radám komory Království českého, pánům nám laskavě příznivým ponížená a pokorná žádost.

Panna abatyše kláštera svatého Jiří na místě poddaných svých Velemínských stěžuje sobě do pána Jiřího Theobalda Černína, kterak by se poddaným klášterským od něho časté příkoří a škody dály. A ačkoli o to komisí nařízena jest, však že se tím odkládá zrada za poručení témuž pánovi Černínovi, aby se do vyřízení též komisí proti týmž poddaným spokojil a druhé za připomenutí pánům komisařům, aby tu komisí, což nejdříve možné vyřídili. P. Černín praví, že oni bratří s sestrou jich o týž statek na soudu zemském rozepři mají a pokudž on, pán Jiří Theobald, téhož statku v držení zůstane, že táž komisí bude moci vyřízena býti.