Osvícené kníže a pane, pane milostivý.

Vaší knížecí Milosti Kryštof Máj jakou jest suplikací v německým jazyku a při tom jiné obmylné a nepravdivé spisy podal, majíce je od Vaší knížecí Milosti z komory české sobě propůjčené, co v sobě obsahují dosti obtížně jsme vyrozuměli. Na kderéž Vaší knížecí Milosti s navrácením takových spisů ve vší šetrnosti za odpověd dáváme, že na onen čas brzy po začátku rebelií jmenovaný Kryštof Máj, jsa z domu v Menším Městě pražském, tu kdež své obydlé jměl, živnost vedl, nepochybně od rebelů vyhnán, k nám do kláštera s pláčem, úpěním, naříkáním, hořekováním, uvedouce, snad kam jinam se obrátiti, přišel, ve vší pokoře žalostně prosil, abychom se nad ním jakožto vyhnaným slitovali, milosrdný skutek prokázali a jeho do domu našeho nedaleko klášteru na gruntech našich, kterýž k užitku a zlepšení kláštera 1500 kop koupený byl, přijali a bytnost přáli. Což sme neodepřeli, aniž té naděje neb mysli byli, mluvíce a prosíce nás tak žalostivě, aby budoucně i téměř, jakž se do něho dostal, místo vděčnosti za dobré zlým a nevděčným odplacovati jměl. Majíce povolení do domu, nebyvší tam dosti málo, o své ujmě neučili s povolením, ale bez dotázání našeho, dotčený dům, pokoje prostranné, komory, z kderýchž nám pěkný plat neb činže a užitek vycházel, bořil a po své vůli, libosti a průchodu řemeslu svému místo pokojů, komor k pečení ustavil a živnost svou vedl. A nám přez 800 kop míšenských, kderé sobě pokladáme, zdělal. Proti čemuž jsme tehdáž nic říkati, ani komu žalovati směli, za kderéžto škody a činy maje se s námi náležitě urovnati, spokojiti své svršky a nábytky, i hrnec z kamen vytrhl, vynesl, pryč se schoval a nás v tom v ničemž nespokojil a ještě Vaší knížecí Milosti na nás suplikovat směl. Z té příčiny za to Vaši knížecí Milost ve vší náležité uctivosti modlitebně žádáme, že dotčenému Kryštofovi Majovi dostatečně naříditi a poručiti ráčíte, aby nás v tom dle přípovědi náležitě spokojil a zaplatil, za dobrodiní poděkování učinil a Vaši knížecí Milost zbytečně takovými obmylnými spisy nezanášel. S tím se Vaší knížecí Milosti k milostivé ochraně a paměti modlitebně poručena činíme. Datum 31. máje léta 1623.

Za Vaši knížecí Milost na modlitbách trvající, Žofije Albínka z Helfenburku, z milosti boží kněžna a abatyše kláštera svatého Jiří na Hradě Pražském.