naše věrná poddaná chce bejti, pokorně se chovati jest slibovala, což na velikou její prosbu a na přímluvu urozeného pána, pana Adama Chynskýho na Košťálově, jsme ji zase na milost přijali a jí toho, aby tu zase v Třebenicích zůstala, přáli. Ale jak dlouho se pokojně chovala, to se zase v skutku poznalo, neb těchto dní od faráře třebenského i od jiných nemalé stížnosti jsou na ni přišly. O tom by bylo mnoho psáti. Itemcizojazyčný text dceru její chtíc, aby se netečnú dobrému vycvičila, ji jsme jakožto vrchnost k dobré paní dali. Původem pak též Doroty od té paní utekla, i poněvadž své vůle užívati, námi se spravovati a poslušna býti nechce, my, jakožto vrchnost, na gruntech našich ji trpěti nechceme. Kdo jí pak k tomu radí, ji k tomu vede, jí takové důtklivé suplikací spisuje, k němu o to hleděti, že poddaným proti vrchnosti suplikací nedůvodné spisuje, budeme. A za tou příčinou suplikací její jsme za sebou zanechali, již výpis spolu s správou naší Vašim Milostem odsíláme. A to, co v té suplikací dokládá, že bychom my na žádná poručení Jeho Milosti císařské, ani aby od čerta z pekla přinesli, nedbáme, tomu světlé odpíráme, a od koho a kdy to slyšela, věděti budeme chtíti. A s tím se Vašim Milostem na všem dobře a statečně jmíti vinšujeme. Datum v klášteře svatého Jiří na Hradě pražském ve čtvrtek den Proměnění Pána Krista na Hoře Tábor léta 1609.

Žofije Albínka z Helfenburku, z boží milosti kněžna a abatyše, Lidmila Břežanská, převora, i všecken konvent kláštera svatého Jiří na Hradě pražském.

Jich Milostem, urozeným pánům, pánům urozeným a statečným, pánům rytířům, slovutným a mnoho vzáctné poctivosti pánům Pražanům a pánům vyslaným z měst, pánům přátelům, nám v Pánu Bohu milým. Správa a odpověd na suplikací Doroty Smíškové od nás, Žofie Albínky z Helfenburku, z boží milosti kněžny abatyše, Ludmily Břežanský, převory, i všeho konventu kláštera svatého Jiří na Hradě pražském.