Nejjasnějšímu a nejnepřemoženějšímu velikomocnému římskému císaři, uherskému a českému králi etc.cizojazyčný text, pánu, pánu mému nejmilostivějšímu, ponížená správa ode mne, abatyše kláštera svatého Jiří na Hradě pražském, na suplikací Johana Krystiána.
Odpověd Žofie, panny kněžny kláštera svatého Jiří na suplikaci Krystiána při tom táž suplikace 20. Septembris 1608.
Vaší Milosti urození páni, páni urození a stateční páni z rytířstva, slovutné a mnoho vzáctné poctivosti, páni Pražané a vyslaní z měst, páni přátelé nám v Pánu Bohu milí.
Jakou suplikací Dorota Smíšková, poddaná naše z městečka Třebnic, Vaší Milosti podala, jí jsme s konventem naším porozuměli. Jakož sobě stěžuje, že by neboštíka, dobré paměti panna Judit, abatyše kláštera svatého Jiří, předkyně naše, nějaký peníze pobrati a k klášteru přivlastniti měla, kteréž, že mi až posavád bereme, dokládaje, že jest to proti vyměření slavných císařův římských a králův českých učinila. Druhé, jsouc ona osoba svobodná, že jí dcerku vzíti a na službu dáti chceme. Třetí, jestliže by dcery do kláštera nepostavila, že ji tudy z gruntův našich vypovídáme, jakž táž suplikací její to vše v sobě šíř obsahuje a zavírá.
Na kteroužto suplikací tuto správu a odpověd dáváme. Co se dotýče, že neboška panna Judit, předkyně naše, nějaké peníze gruntovní jest pobrati měla, o tom jsme my, zdali jí pobrala neboška, nic nevěděli, až v psaní v outerej po památce Rozeslání svatých apoštolův léta tohoto 1609 z komory české nám spolu s suplikací její odepsáno bylo. Tu jsme purkmistra a některé konšely městečka Třebenic před sebe obeslali, aby nám toho správu, kdy a kterého času jest se to stalo a jakým spůsobem neboška panna Judit k klášteru jest to přivlastnila, dali. I dána jest správa nám tato, že před lety desíti, hned po smrti neboštíka kněze Jana Gelasta, neboštka panna Judit na všecken statek, který na Třebenicích měl a sám v Litoměřicích farářem byl, sáhnouti a pobrati chtěla, a to z příčin mnohých a zvláště, že něboštík kněz Jan Gelastus na dům, vinice a některé věci zápisův v Třebenicích sobě a dědicům svým neměl. Druhé, že jest kšaftu při tom právě Třebenickým, kdež jest díl statečku
