Nejjasnější a nejnepřemoženější velikomocný římský císaři, uherský a český králi, pane, pane můj nejmilostivější.

Jakou jest suplikací Vaší císařské Milosti Johan Krystian spolu s poručníky jinejmi na místě Alžběty, pozůstalé dcery po neboštíkovi Martinovi Georkovi, Vaší císařské Milosti harcíři, podal, z přečtení jsem porozuměla. I aby též Alžbětě ode mne, anebo někoho jiného, jaké ublížení státi se mělo, aneb že by jí se k spravedlnosti dopomáhati nechtělo, tomu světle a patrně odpírám. Však pro lepší vyrozumění Vaší císařské Milosti tuto správu pravdivou poníženě dávám, kterak neboštík Martin Geork, Vaší císařské Milosti harcíř, přiženil se k nějaké Kateřině, vdově, kterážto Kateřina na gruntech klášterských domeček měla. Při kterémžto sňatku dotčená Kateřina Martina Georka do všeho statku za mocného hospodáře jest přijala tak, jakž zápis v knihách gruntovních klášterských, který za neboštky panny Judit, předkyně mé, jest učiněn, to v sobě obsahuje. S kteroužto Kateřinou několik let na gruntech klášterských bydlíc, splodili jsou dcerku jménem Alžbětu. Po některém pak času Kateřina, matka též Alžběty, jest umřela, a tak Martin Geork s dcerou svou vlastní v tom domečku a statečku po též Kateřině na gruntech klášterských zůstal. I pojal sobě zase Martin Geork jinou manželku jménem Annu, s kterou několik dítek splodil, jichž čtvero pozůstává živých. Martin pak Georg v Starém Městě na druhém domě svém před krátkým časem umřel a tam svršky a jiný statček zanechal. I porozumějíce já s konventem mým, že těch patero dítek na gruntech klášterských od Martina Georka, otce vlastního, však ze dvou manželek splozeny jsou, jim jsem poručníky a ochránce naříditi chtěla. Ale tato Alžběta, nechtíc macochy své poslouchati ani mnou, vrchností svou, se říditi, od macochy jest odešla, a do Laboratoriumcizojazyčný text Vaší císařské Milosti, tu kdež pan Johan Krystian jest, k nějaký přítelkyni, která již umřela, přišla a tam až posavád zůstává. Před některou pak nedělí správa mně došla, že by pan Johan Krystian touž Alžbětu sobě za manželku pojíti a že zamlouvání a slib manželský nějakým spůsobem tejným učiniti chtěli. Což já od dobrých lidí a přátel též Alžběty správu majíce, touž Alžbětu jakožto sirotka k jurisdikci mně náležitého opatřiti a ji k dobrému člověku dáti aneb do kláštera vzíti sem chtěla. Ale ji od pána Johana Krystiana dostati jsem nemohla a nemohu. A v tom pan