Urozenému pánu, pánu nejvyžšímu purkhrabímu Hradu pražského a nejvyžším pánům, pánům ouředníkům a soudcům zemským Království českýho, Jeho Milosti císařské radám, pánům, pánům mně a konventu mému milostivě náchylní, Jich Milostem, ode mne, Žofie Albínky z Helfenburku, abatyše, i všeho konventu kláštera svatého Jiří na Hradě pražském.

Vaší Milosti, nejvyžší pane, pane purkhrabě a Vaší Milosti nejvyžší páni soudcové zemští Království českého Jeho Milosti císařské rady, páni, páni mně a konventu mému milostivě náchylní.

Jaké suplikací někteří Třebenští na komoru podali a Vaší Milosti dodány z přečtení jim sem porozuměla. I Vaší Milosti vpravdě oznamuji, že nepravdivé, nedůvodné původem a radou Floriana Humberka, písaře při komoře české, to učinili. Však pravdivou správu Vaší Milosti činím, že někteří Třebenští, až posavád mně poslušný, býti ani těch, který sem za správce v Třebenicích nařídila, poslúchati nechtí. Nýbrž na truc mně, což mohou, nejhoršího činí. Předně, když jsou na vojnu volení byli, na mnohé citování postaviti se nechtěli. Druhé, když dva do vězení v klášteře dáti sem pro jejich nezbednost, kterou sou v klášteře provozovali, poručila, osoby tyto citovaný jsouce před klášterem, na klášter se dobejvali a tloukli. Třetí, když peníze obec na půl měsíce na ně mně do kláštera poslali, oni peníze přijali a mezi sebou se rozdělili. Čtvrté, když byli od pánů mustrherů pod jeden praporec zapsáni, týž Třebenští se od toho praporce odtrhli a dali se pod pana Kaplíře. Páté, ručnice a zbraně rozdávali a, jak správu mám, témuž panu Kaplíři někteří dali, že je domů propustil. Šesté, přijda domů, nevážné, lehkomyslné sobě provozovali. Sedmé, jsouce ode mne po několikráte citováni, nechtěli se postaviti, až sem nyní poručila, aby je v Třebenicích do šatlavy dali, a oni pak do komory české z nepravdivejmi suplikacími se utekli. Však pro lepší vyrozumění Vaší Milosti dvoje psaní odsílám, které jest mně od primasa Třebenského posláno.

Vaší Milosti modlitebně prosím, že jim věřiti ani folku žádného dáti neráčíte, kdyby se tak chovali, jak na poddaný náleží, uchovej Pán Bůh, abych jim neslušným ztížiti měla. S tím se Vaší Milosti k ochraně poručena činím. Datum v klášteře svatého Jiří na Hradě pražském v sobotu po svatém Petru v okovách léta 1608.

Žofie Albínka z Helfenburku, abatyše kláštera svatého Jiří na Hradě pražském