Rychtářům oupohlavskému a chodovlickému, poddaným našim robotním.
Strany dědiny, kterou zastavili Matuš Ostrovský s manželkou svou, toho sedláci aby se ujali.[135]stručný regest připsán jiným rukopisem
Žofie Albínka z Helfenburku, abatyše kláštera svatého Jiří na Hradě pražském
Rychtářové oupohlavský a chodovlický, jsouce zdraví dobře se měli, toho vám jako našim věrným poddaným dědičným rádi přejem. O vinice jak prvé, tak nyní vám dostatečně poroučíme, abyšte bedliví byli a k nim dohlíželi i vinaře k tomu měli.
O mlynáře na tom přestati nechceme, než mouku aby knězi dal a poněvadž jej schvalujete, bude-li toho při nás pohledávati, aby v nájmu toho mlejna neměl býti, proti tomu nebudeme.
Trávy že ste prodali, v tom vás schvalujeme, jen jestliže ste lacino nedávali. Žito a ječmen cokoliv na hotově máte, poněvadž k tomu radíte, za peníze hotový prodejte a peníze nám odešlete.
Krejčího přátelé {neb konečně hledají[137]}meziřádkový přípisek soudobou rukou; * zapsáno místo přeškrtnutého nehledají a jestliže se dovíme, že o něm víte a nechcete jej poslati, skutečně {vás}meziřádkový přípisek soudobou rukou trestati budeme.
Vinaři na konvářovský vinici, jestliže se prvé {žito a ječmen}meziřádkový přípisek soudobou rukou jemu dávalo, nechť se ještě dá za to snídaní,[138]ve významu plat půl stricha nechť se mu vydá {žita}meziřádkový přípisek soudobou rukou.
Janovi, synu Matěje Jenčického z Jenčic, toto za odpověd dejte. Poněvadž bez vůle a vědomí našeho Matoušovi Ostrovskému, povaleči třebenskýmu, a Dorotě Konvářce, poddaný naší, 100 kop na louku a kus rolí půjčil, že tomu místa nedáváme, nýbrž vám poroučíme, abyšte na místě našem, tej rolí i louky i co na nich roste, se ujali a k užitku našemu, jak nejprv rozumíte, obrátili, bude-li pak chtíti nětco mocí toho užívati, jeho vy rychtářové napomeňte, ať se spokojí. Nebude-li chtíti, dejte nám znáti.
Václavíček z Třebenic, kterej louku koupil za 40 kop, jemu oznamte, nechť se spokojí, nebude-li [XXVIII'1v]číslo strany rukopisuchtíti, budeme věděti, kterak k němu hleděti. A Bůh dá, žeť je skrotíme. Daniel a Bydžovský již na kolena klekají, za milost prosí a na jiný okazují.
O Václavíčkovi z Jenčic, kterej krávy v domě konvářovským vzal, kdy a kterej den se stalo, kdo viděl, čí a kterého pána poddaný jest, nám v známost uvésti nemeškejte. Datum v klášteře svatého Jiří na Hradě pražském v outerý po neděli Cantatecizojazyčný text léta 1607.[139]15. května 1607
[XXVIII'2r]číslo strany rukopisu[140]prázdná strana[XXVIII'2v]číslo strany rukopisuRychtářům oupohlavskému a chodovlickému, našim věrným poddaných dědičným.
Psaní podstatný k věci naší a průvodům proti vrchnosti.[141]regest připsán jiný rukopisem
